SIGH - Goh-Ka
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
@ matti: Díky za připomenutí, na to jsem zapomněl - vlastním originálku a moc se mi Bushovy verze Belladonnových skladeb líbí. :-))
V tomhle bych zmínil od Anthrax - Greater Of Two Evils. Většina skladeb se mi líbí víc v originále, ale "slušně" to zní:o)).
Máte na mysli Let There Be Blood? Tak v tom se s Vámi ani v nejmenším neshodnu, podle mě je oprati debutu děsnej a kapela nezní zrovna moc sevřeně (tight)... Thrash Anthems od Destruction je taky provar jak hovado. :-(
No ten Exodus ako spomenul mickej je vážne dobrý, odkedy ho vydali som pôvodnú verziu toho albumu nepočul.
INCUBUS
exodus - bonded by blood
Mš pravdu, ale tak mohl někdo napsat dřív že to je sračka. :-D Právě to poslouchám, zpěv je děsný a zvuk je sterilní až běda, žádná energie - tak jako snad u všech znovunahraných alb co jsem slyšel.
OT: To mi připomíná, zná tu někdo nějaké album kde by byly znovu nahrané skladby a znělo to alespoň slušně? ;-)
k.eight.a
No to je asi práve z tých dôvodov čo som napísal :) Tá doska je zbytočnosť
@ Meresz: Bereš to nějak moc osobně, nejde mi o recenzi, ale spíš o to že (pokud mi něco neuteklo) tak tu na metalopoli do teď o této desce nepadlo ani slovo...
A načo? Ten počin len supluje ich súčasnú tvorivú absenciu a okrem toho ja osobne nevidím dôvod to recenzovať. Veď oproti pôvodným verziám je to o dosť horšie po všetkých stránkach, hlavne spev.
The Root of All Evil - znovunahrané skladby ... ?
...že se Blackworld pode mnou ptal na retro, tady není nikdo, kdo by měl co napsat k "The Root of All Evil" (2009) ? ;-) ...tedy albu kde jsou znovu nahrané skladby z prvních 3 alb v aktuální sestavě.
spevacka ma asi krami
Co znamenaju tie cervene pasky ktore zvyknu arch enemy nosit na rukach?
Proč by se měli odvracet? Jeho vokál je zajímavej, takovej správně bolestnej:))Jak když ho někdo tejrá. Ale mám trochu strach, jestli by tím u Enemy právě nezabil ty melodický kytary.
Napiste si Anaal Nathrakh o cover :))
Napiste si Anaal Nathrakh o cover :))
V.I.T.R.I.O.L. by byl opravdu zajímavý... jen by se asi 85% současných posluchačů AE odvrátilo hrůzou... (zkouším si představit We Will Rise)
Co třeba s tím polákem od Vaderů (teď nevím z hlavy jméno). Ten byk Enemy podle mě docela seděl.
Zajímavě by mohli znít s V.I.T.R.O.L.em z Anaal Nathrakh..
Jj, keby sa s tym Angela vedela pohrat, ako napr. Speed, bol by to narez...
Ale inak som AE aj tak nikdy neprisiel na chut ani po hudobnej stranke.
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Australané WEREWOLVES se s tím nepářou a od debutu v roce 2020 vydávají každý rok jedno album. Možná už jedou v zaběhnutých kolejích, ale jejich energický death metal funguje i na sedmé desce. Tahle parta zkušených hudebníků svůj um prostě dovede prodat.
Sympaticky roztěkaný technický death/thrash metal. Riffy přeskakují v nepředvídatelných úhlech, rytmika neustále podkopává půdu pod nohama a celé album vyvolává dojem kovostroje, který se vymkl kontrole, ale stále dokonale ví, co dělá.
Zajímavá alternativa k AUGUST BURNS RED a jejich aktuální desce „Season of Surrender“. HASTE THE DAY představují to lepší, co současná metalcore scéna nabízí. Jejich agresivně melodické pojetí nezapírá tradice, přichází však v moderním kabátku.
Melancholický post-rock říznutý progresivním popem z Japonska. Překvapí bohatými aranžemi i skvělou prací s dynamikou a emocemi. Pokud překousnete lehce „mňoukavý“ zpěv, čeká vás výborná alternativně-rocková deska.
Trochu teatrální gothic/doom metal (ostatně jsou to Italové, tak se není čemu divit). Po hudební stránce je vlastně zcela v pořádku a má i své světlé momenty. Jen přes ten afektovaný vokál se prostě nemohu dostat.
SEVEROTH opět poctivě plní normu jedné hodiny hracího času v režii výpravného a současně i rozjímavě-meditujícího atmo black metalu. Nejlépe je ve druhé a třetí skladbě, kdy „Waves“ občas připomenou čelní srážku WOODS OF DESOLATION, DRUDKH a LUSTRE.






Vložit diskusní příspěvek