Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Morbo:No poslouchat tu zivak Vica Wootena a divil by si se kolik veci je na ty desce sloka, refren. Omsely postupy, asi tezko vzhledem ke schopnostem, ktery jsou ty lidi instrumentalne zvladnout.
Jinak Pain a dobra hudba, kompozice napad...no radsi nic. Obcas mam pocit, ze snad podstatna cast metalistu vyrostla na vychodonemecky diskotece.
Kazdy trochu normalni hudebni fanda snad vi, co tim chtel basnik (Darkmoor) rici.
"Složit skadbu sloka-refrén-sloka je mnohem obtížnější než skladbu ze spousty různých rifů." ... Je otázka, jak se na to nahlíží. Z obecnýho hlediska neni ani jedna varianta obtížnější - nejtěžší je složit prostě DOBROU píseň. Pokud ale berem v úvahu, co všechno už tu bylo, tak napsat píseň držící se striktně vyjetých konzervativních kolejí tak, aby byla NOVÁ, zajímavá a nešlo o odrhovačku, u který člověk usne, je skutečně obtížné. Na druhou stranu je otázka, jestli má smysl držet se zuby nehty standardních postupů až na krev. Jestli neni lepší jít rovnou jinudy...
posledni Pain je nehorazna odrhovacka a vykradacka - puvodni notu, akord aby clovek pohledal
I tehdy šli hlavou proti zdi a v naší zemičce, kde zahrát víc jak základní sled akordů a poskládat píseň jinak než „sloka, refrén, sloka, refrén, sólo, refrén“ se považuje málem za zločin //// Metalopolis se opět vytáhl...Souhlasím s příspěvkem pod tímto a dodávám : Poslechni si třeba Pain.
Ač mi po tomto úvodu přeběhl mráz po zádech a pravé oko mírně zaškubalo, musím jinak s recenzí ve většině věcí souhlasit.
K úvodu..
Složit skadbu sloka-refrén-sloka je mnohem obtížnější než skladbu ze spousty různých rifů. Ke kapele: Scenery jsou opravdu výborní...
Tuto nahravku si musim co najrychlejsie zohnat. Uz predosly album mal velmi slusnu uroven a vzhliadnutie koncertu ma presvedcilo o to, ze Scenery su kapelou, ktora si skutonce zasluzi maximalnu pozornost.
Opulentný album, presne ako sa od avantgardných Britov po rokoch dalo čakať. Podivné hudobné štruktúry miešajúce postmodernu s atmosférou viktoriánskej dekadentnosti, ktorým dominujú husle, vytvárajú temný, emotívne pôsobiaci hudobný celok.
Do zapomnění VENOM rozhodně neupadají, a že se po jedenácti létech studiově připomenou, je vlastně docela fajn. A i když to není úplně na fanfáry, pořád je to prostě Cronos a jeho kapela, ne, a některé songy navzdory své dřevnosti jednoho stejně baví.
Album remixů? Spíše nová intepretace prověřených songů. Reznor nechává ikonické skladby rozpadnout do fragmentů, které Boys Noize přetváří v chladnější, tanečně orientované tracky plné zkreslených beatů a hypnotických smyček.
Australanům se nedá upřít schopnost předávat temně hypnotickou atmosféru i umění přirozeně balancovat mezi kontrasty. Míchají prvky stoneru, psychedelie a alternativního rocku do hutného, překvapivě vrstevnatého zvuku i pečlivě budované náladě.
Už v konvalinkovém parfému GHOST taky začínáte cítit nepříjemný tón exkrementů? Tihle Kanaďané mají přesně tu správnou dávku pižma, páčuli, santalového dřeva a vorvaniny. Perfektní heavy gotika pro citlivky se silným hitovým potenciálem!
Slušná nálož deathcore - tedy žánru, který osobně příliš nevyhledávám. Skladby mají tah, dějí se v nich zajímavé věci a poslouchá se to dost svižně. Větší nároky na takto koncipované nahrávky nemám, takže spokojenost.
BLACK CILICE není kapela pro každý den. Portugalci reprezentují čistý raw BM bez jakýchkoli příkras (pokud nepočítám ty vznosnější kytary, se kterými vyrukovala už „Esoteric Atavism“). Čekejte hluboký ug a hodně rozostřené lo-fi. Nic více, nic méně.
Vložit diskusní příspěvek