BODY COUNT - Merciless
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
heh ... ja neumim nemecky :) ale muzem se dohodnout pane pedofil...staci zavolat na 609112567 :D (jestli to teda este existuje)
áá juž tu máme i německé pedofily
Gegenantwort
Root:Ich wollte die Perforation meinem fett schwitzig Artch.Dreimal,bitte...
Ruf mir an,mein Lieber: +4930 866943217
hh...gay seznamka :) ... btw: videl sem tam nekoho takovyho :) ... no nic... sem vesely, sem hravy, sem bezva...tak mi zavolej !!!
gay seznamka
Root : Dissection ? Tak to si nevzpominam...Ja mel mikinu Tool a zarive bile tricko Metallica, pametas sa ? ;]
ale ja byl primo ve prostred pred podiem...musel si me videt :) este si pamatuju jak se nam s kamosem omlouval bubenik Textures "sorry dude", kdyz nam stavel kopak k hlave :) .. a navic v mikine dissection uz tam nikdo dalsi nebyl :P
ja bych si sam na sebe nevzpomnel, jak jsem vypadal :-) uplne obycejne a nenapadne. Ja myslim ze to by asi mohli rict vsichni... ze stali uprostredka :-)
hh ten byl vid? :) btw: jak si vypadal? :) ja mam vlasy na ramena a mikinu Dissection stal sem uplne veprostred
tak to jsme stali blizko sebe, ale ja jsem nebyl ten s tou rtenkou, taky jsem ho mel v zornym poli vic nez bylo potreba
yossarian: hele kousek ode mne stal nejakej buzik, co si hral na satanistu a mel dokonce i na hube cernou rtenku (ne corpsepaint, jenom tu rtenku !! :) ) a chvili mi trvalo, nez mi vubec doslo, ze to neni holka ... toho bych typoval na tebe, ze jo? :P
Heh, to mohlo byt fajn:)
pridal bych neobvykle vysoky pocet peknych metal kund... netusil jsem ze se najdou i sexualne vzrusujici metalacky... jinak vsechny vypadaji mrtvolne odpudive ...
Dusk - fpohodě; metl pákistánce asi zase hned tak neuvidim.
Textures - nejlepší; skoro bych řekl, že božejší set jsem viděl jen jednou v životě. Zvuk byl hodně dobrej, zpěvák zvládal všechny polohy (hlasové:), bomba, pařba !
Alchemist - hodně dobrý, juchavá muzika, uwaga zábawné.
Susperia - moc potichu kytary, Zpěvák=haluz (pokud byl po nemoci, taxe to dá samozřejmě pochopit), normálka.
Mortiis - dobrej zjew, pěknej nos :), vizuálně zábavné, hudebně již méně, a taky už jsem měl dost.
Krapet nasralo příšerně dlouhý zpoždění, ale jinak výborná akce !
Malá navštěvnost u tohoto nosáče mě vůbec nepřekvapuje....o))
souihlasim...ten vypadal ze je nejvetsi introvert ze vsech
Fafar mi příjde jako dost veliký introvert.
yossarian: no on dusk je zalozenej v podstate jen na fafarovi - babar obstarava akorat zpev, obcas pohladi struny a kominukuje s publikem - no vcera, kdyz sem kecal s martinem cechem, tak fafar nerekl ani slovo, za to babar uz mi rval do ruky panaka - a dokonce nas ucil, jak se pakistansky rekne ok - bohuzel si to uz nepamatuju :-(
peknej koncert
dusk - super
textures - hnus (dobrej zvuk a vsecko, ale tenhle styl nemusim)
alchemyst - dobry
susperia - super (skoda nemoci athery)
mortiis - nezajem
:)
jestli to byl alespon takovej koncertni vykon (myslim Mortiise) jako pred dvema roky ve futuru,tak by to mohlo bejt OK...
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Velmi solidní album, jak se to snad od arizonských veteránů už tak nějak dá i očekávat. Power s thrashem si na něm intenzivně a přátelsky ve známých pózách potřásají rukama a místy je to skutečně intenzivní, zejména tedy v první půli celé nahrávky.
Nová americká skupina poskládaná ze zkušených hudebníků na svém debutu hezky kombinuje svižný progresivní death s trochou té blackové černoty, notnou dávkou melodiky, chmurné atmosféry i nějaké té lehčí hitovosti. Šlape to po čertech dobře.
Už tady byly různé pokusy (i velmi úspěšné) propojit death metal s jinými žánry, ale nevzpomínám si, že by někdo až takto mohutně zfůzoval smrtící kov se sedmdesátkovým art rockem. Deska, která chce svůj čas a deska, o které se bude hodně mluvit.
Redakčný Schrödingerov paradox. Ak je Manatar sklamaný, môže to byť dobré. Rudi chváli - treba byť opatrný. Mari nehlási album roka. Fajn, že Aaron skúsil projekt mimo MDB – doposiaľ premárnená príležitosť. Výsledok ako tvrdší „One Second“ neurazí.
Další emoční zkrachovalec, co tíhu světa ventiluje skrze black metalový one-man projekt. Rockový základ, na který je nabaleno blackové vřeštění. Depresivní, chvílemi podivné, ale zajímavé. Jde o poněkud garážovou nahrávku, ale ty emoce jsou autentické.
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Vložit diskusní příspěvek