ROMAN CANDLE - UNADULTERATED
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zakk bol predsa od začiatku kariéry hudobne a skladateľsky na vysokej úrovni, tak myslím, že podceňovanie je nemiestne. :)
V návaznosti na zdejší debatu jsem si po delším čase opět pustil No More Tears a musím říct,že aranžmá Mama I´m Comming Home (obzvláště kytary-nerad bych podcenil Zakka, ale je to až příliš vyspělé) mě posadilo na zadek, úžasná balada.
Tak nejako, už si nepamätám. :)
Kdybys toho frňákem a žílou projel tolik co von, tak bys čuměl, že jsi ještě naživo.. Jo btw prej si dělal řidičák 15x nebo kolikrát.. Celkem frajer :)
Všetko začalo už (pred) svadbou, povedzme si otvorene. :)
Celé jeho odhalení, že je vlastně jenom loutkou na vodítku, pomalu zveřejňované od Ozzmosis po teď je k zblití. V době No More Tears jsem myslel, že má větší postavení v rodině. :)
plus videoklip so zábermi z reality show; fakt dosť zlé
Já mám z Dreamera vždy potřebu zvracet. Ten song je udělanej jako tehdejší (dnešní?) pop na efekt. Podle mě je to úplně prázdný a plytký song.
A "You´re No Different" je přímo luxusní!
Tak aby bolo jasno, mňa neirituje ani jedna jeho balada, len niektoro počúvam viac, iné menej. Ale dobré sú všetky. So Tired je priam boží. :))
vlastně So Tired se mi nelíbí :o) ale jinak bez výhrad
Dreamer ma priviedol k Ozzymu takze mna vobec nesere :D Som mladši ročnik tak to asi preto.
A jj ozzy ma skvele balady. Mozno taka So Tired ma irituje jedina, inak vsetko klenoty...
Close my Eyes Foreveer :-P
a mně se líbí všechny Ozzyho baládky (Killer of Giant a Mama... asi nejvíc), dokonce mě ani ten Dreamer tak nesere...
Time After Time, to mi tu chybalo v tejto diskuzii :) Milujem ten song. Ozzy tu exceluje.
Tak je to opravdu tak - Old LA to je prostě o dvě třídy nižší kvalita...Road To Nowhere je prostě naprosto epochální skladba. To Ozzyho ...aaaááááaaa....aaaáááaaa uprostřed uplně žeru a ty Zakkovi sólíčka v druhé půlce. O Mama I´m se nemusíme bavit to je pecka neohratelná. Time After Time je také solidní kousek. Prostě Old LA je proti tomu demáč. :-)
Rudi - [29.11.2009 14:32] . . . jako tecka na zaver alba je to dobry, ale treba jako samostatny singl nebo umistena uprostred alba ta skladba myslim fungovat nebude ani tak jako Dreamer(a to ho teda fakt moc rad nemam). No a vedle Road To Nowhere, Killer Of Giant nebo Goodbye To Romance si samozrejme ani neskrtne. Mama I´m Comming Home mi kupodvu nevadi ani po te rotaci v radiich za ty roky, proste opravdu dobra skladba (me osobne)neomrzi nikdy. Neni jich zas tak mnoho . . . :o)
jdu si to pustit...baladičky pěkně popořadě :) Dám vědět jak to vidím.
Old L.A. je určite lepšia vec :o)
Ozzmosis je na MI prostě moc podlazená deska, mám rád na kytarách hlavně vysoké tóny, takže když se Ozzy začal paktovat s Fear Factory, tak to byl pro MI signál jít částečně od něj. :-)
Blázne,Mama I´m... to Zakkovo sólo, ty akustický kytary na začátku, ten zvuk - hovadský, to je hard N heavy jak svině, taky že 91 (konec zlatého období rocku)...namáklý jak svině
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Moderní progresivní hudba, vlastně takový komplexní post metal, který vstřebal klasiku prog rocku i metalu, ale též djent, metalcore či post hardcore tendence. Již předchozí EP stála za poslech, nyní je to přímo výborné. Už se těším na celou desku.
Hellenic dark metal model 1999 s láskou dělaný pamětníky. Ano, dosavadní dvě alba Řeků byla hudebně odvážnější a explozivnější, ale novinka mi navzdory nevyrovnanosti a pochybné úrovni čistých vokálů chutná. Na podobné hudbě jsem vyrůstal a to se počítá.
Jemný post rock smíchaný s hravým post hardcore a přesahy do math rocku, to díky místy hezky rozdováděné rytmice. Občasný vokál pak kontrastuje svými screamo tendencemi. Sugestivní dílo plné jiskřících emocí.
Velké překvapení. Kvalitativně velmi povedená kompilace latinskoamerických kapel s podobným náladovým ukotvením, pohybujících se od mathrocku po screamo. Není tu slabý kus.
Pouze pod svým jménem vstupuje Geoff Tate potřetí do stejné řeky. A náladu stěžejního alba se mu podařilo trefit přesně, materiál rovněž není špatný, takže pocit z dobře odpovedené práce mohou kalit snad jen lehká intonační kolísání v hlase principála.






Vložit diskusní příspěvek