DYSRHYTHMIA - Coffin of Conviction
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na Life is killing me ty kecy byly horší, tady to ještě celkem splyne s hudbou :-) ale to album je fakt slabší a to je TON má oblíbená kapela. Jinak s řešiškama o návratu do období Slow deep and hard a Bloody kisses bych souhlasil, spíš ale k tomu prvně jmenovanému...
Tiez by mi bolo zle, kebyze pocuvam nekvalitny promac s kecami..
(co samozrejme nevylucuje rovnaky dojem z finalnej verzie, no aj tak si radsej pockam na tu..)
.
tak musím říct, že vyposlechnutí nového alba Dead Again až dokonce mi dělalo značný problém. docela zklamání =/
skvele......TON ani nemozu vydat spatne album
**Live is killing**
Pohodova hudba, toto bylo me prvni setkani s touto kapelou a podle me jsou na tom doobre.... vokal je super...... "red cross of hell" :-))))
super
jj....jsou to proste "frajerove" :-), ale u mne zatim porad vede album World Coming Down
luxus jako vzdy
musim rict, ze me TON jako vzdy nezklamali, jak jest psano v recenzi, je to trochu odlehcenejsi album nez world coming down... opravdu tak trochu obsahuje vsechno z jejich dosavadni tvorby. v limitovane edici to vyslo i s bonusovym CD, kde sou nejake skladby ze starsich singlu - pekny darecek navic :-)
Dalas
Test
Test
Test
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Přiznávám, že je to dle očekávání trochu oříšek. Chybí mi ta hravost starších alb. Tohle je víc komplikované a náročné, než bych si přál, byť další poslechy postupně zvedají tu oponu počáteční nepřístupnosti. Dobrá deska je to určitě, uvidíme jak moc.
Norský instrumentální prog metal, který využívá djentové manýry, přesto se neutápí v této stylové kaši. Silně vystupující basové linky "tvrdí" výraz a rezonují s kytarovými vyhrávkami. Sóluje se hodně často, takže trochu exhibice. Ale špatné to není.
Veteráni NWOBHM s omlazenou sestavou dávají najevo, že se s nimi musí ještě pořád počítat. A proč by také ne, když dnešní doba tak přeje oldschoolu? Nečekejte ovšem žádnou ostrou břitvu, album nabídne spíše jemnější sound a příjemný hardrockový feeling.
Gavin Harrison (THE PINEAPPLE THIEF, ex-PORCUPINE TREE) spolu s Antoine Fafardem stvořili již druhou porci instrumentální hudby bloumající kdesi v oblasti fúzí prog rocku s dalšími vlivy. Opět zajímavé, pro někoho možná i víc něž to.
I takové desky jsou třeba. Death metal s antracitovou aurou, jenž zatrhává všechna základní žánrová políčka. Ale žádné doplňkové. Nepřekvapí, nepřinese nic nového, přesto pobaví. Pokud máte chuť na výživnou jednohubku, GRAVE SERMON jsou vám k službám.
Dokud je to černý modrooký Rambo vs zkorumpovaný maloměstský policejní aparát, funguje to skvěle. Jakmile to zkomplikuje thriller o spravedlnosti a svědomí, začne se to drolit. Nakonec bohužel spíš slow než burn, i když na poměry streamů okej.
Vložit diskusní příspěvek