Parádní vzpomínka jak jsme na tohle doma kdysi koukali se sestrou a pak byli posraní tak, že jsme ani ve dne nechtěli jít do sklepa. A to mě bylo dejme tomu 18. Skutečně to na mě zanechalo tehdy velký dojem a souhlasím s názorem, že možná jsem se v životě u filmu nikdy více nebál. Mimochodem si dodnes pamatuju filmy a scény u kterých jsem se hodně bál: Vetřelec, Znamení, Kruh, Insidious, Rec, V zajetí démonů, Rosemary má dětátko. Vcelku slušná společnost, ale Blair Witch? to člověku nebylo po první sledování třeba celý den dobře.

Dík za komentáře a ukázkový názorový rozptyl. Tak to má být. Je vidět, že ten film vzbuzoval a nadále vzbuzuje různorodé pocity i dojmy. Stejně je neuvěřitelný, jakou díru do světa jde udělat s několika kamerami a partou neznámých ochotníků :)

Díky za nostalgickou vzpomínku.

Na film jsem poprvý šel do kina se sestrou, která furt blouznila, jak je to všechno pravda. Nevěřil jsem jí ani slovo. Ale problém ani tak nebyla nedůvěra, ale prostor plného kina, kde je sledování takového filmu naprosto kontraproduktivní. Když jsem si pak ten film po pár týdnech pustil doma na půjčené VHSce, tak jsem se dostal do stavu takové hrůzy, že jsem měl problém spát, natož si dojít na záchod.
Na filmu nejvíc oceňuju tu práci s divákovou představivostí, která podle mě nikde jinde není až tak dotažená. Plus mi taky přijde, že tady ten found footage fakt fungoval. Otázka "Proč proboha furt točí?" nikdy nepřišla na mysl. Natáčí dokument o strašidelné legendě, tak je jasné, že v čím větší hrůze jsou, tím spíš musí točit.
K filmu chovám nostalgickou úctu pro tu absolutní hrůzu, kterou ve mně vyvolal. Tak se to povedlo už jen jedinýmu filmu a to originálnímu Japonskýmu Ringu.
Vždy mi bylo jasné, že po letech na to už nikdy nechci znovu koukat. To kouzlo tehdejšího děsu už nejde zopakovat a je lepší si ho nekazit a vzpomínat na něj.
Ale podle mě to není negativum. Tohle je prostě film o silném dojmu z prvního shlédnutí a za tím účelem byl i natočený.

Ako je uvedené v článku, dnes to už absolútne nefunguje. Nedávno som si to pustil a bola to nehorázna nuda.
O filme som prvýkrát počul asi v roku 2001 a presne vo forme šuškandy, že ide o reálnu vec a ľudia z toho snímku sú nezvestní :-)

Viděl jsem Blair Witch v době, kdy legenda o záhadném lese a nalezené autentické nahrávce byla už rozptýlena a všichni věděli, že šlo od začátku do konce o propracovanou mystifikaci. Z této perspektivy mi film přišel přihlouplý, blbě natočený a nijak zvlášť strašidelný. Atmosféru jsem nevnímal jako nijak silnou, snad i proto, že jsem v té době sám holdoval večerním procházkám podzimním lesem a každá taková procházka za soumraku v mlze mi přišla (vlastně dodnes přijde) mnohem atmosféričtější, než sledování Blair Witch. Chápu, že pro lidi, kteří skočili na lep celému projektu a fakt věřili, že sledují poslední záběry nějakých záhadně zmizelých lidí, z toho asi mohl běhat mráz po zádech. Ale to je asi nepřenositelná zkušenost. Takže cca 80% za koncept, 20% za zpracování, 100/2 = 50%. Jak říkám, z dnešního pohledu.