Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Holandská melodicko-blackmetalová úderka připomíná, že zlaté časy žánru jsou sice pryč, ale stále mu lze vzdát hold materiálem, který odkazuje na tvorbu DIMMU BORGIR a především OLD MAN’S CHILD. Chladné, dravé, atmosférické.
Kultovní francouzská heavymetalová úderka s kořeny v osmdesátkách vydala vloni nové album, které dokládá, proč jsou SORTILÉGE kult, ovšem nejspíš jen ve Francii. Vlastně podobně to mají i české kapely stejného typu. Je to dobré, ale nikoliv vynikající.
Stoupenci göteborgského stylu melodického death metalu vycházející ze základů GATES OF ISHTAR se po dekádě probrali z dřímoty. A šlape jim to stále dobře. Trochu retro, ale to nic nemění na tom, že je to povedená záležitost.
Epická a velmi hyperaktivní podoba technického death metalu a thrashe. Cítím tu závany VOIVOD, VEKTOR, ATHEIST, DEATH i raných CYNIC. Asi nejodvážnější a nejrozmanitější metalová deska kosmických techniků. Kolosálních 79 minut a jen pět skladeb.
Francouzské instrumentální těleso ve svém pojetí prog/post metalu říznutém post-rockem nepřináší zhola nic optimistického. Sází na temnou atmosféru, pečlivě budovanou gradaci, vrstvení ploch a dynamický zvuk. Opojné a pohlcující.
Divoký post hardcore mixnutý alternativním metalem, ozvuky THE MARS VOLTA se míchají s vlivy DEFTONES, do toho djentové výpady. Současně je zde i odér jakési crossover rockové progrese. Vhodné i pro fanoušky HAIL THE SUN nebo VOLA.
Američané hrnou tradiční brutální death ve slamming stylu. Na rychlost se tu příliš nehraje, i když se objeví i pár sypaček, ale to hlavní je nekompromisní tlak podpořený masivním zvukem. K tomu nějaké ty techničtější finesy a je z toho fajn masakr.
Vložit diskusní příspěvek