SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No za "šokujúce" priznanie o Orlíku, ťa mimovládky a LGBTI určite nepochvália. Ale ináč to plne chápem,
tiež boli roky keď som počúval kadečo.
Do roku 1996 a Zlatejch hochů (a to včetně fanánkových sólovek) byly 3 Sestry naprostej kult a „must go“, to když byly ve stověžatý (a že tam hráli). Samozřejmě další důvod dát pár párů piv a pogo na to. V tomto roce jsem narukoval do armády ČR a kluci z Moravy a Slezska jeli hlavně metaly, což bylo opravu potřeba na vnitřní balanc, takže jsme chlastali přitom.
Potom jsem přestal chápat to brouhaha kolem génia Hagena a hlavně mi jejich tvorba a muzika přišla děsně účelová a mnohdy vyloženě trapná.
Nemám potřebu je znovu objevovat, to radši zajdu na VZ.
U Orlíku mě bavila ta muzika - její drive, některý texty mě už tenkrát vyloženě kakatovaly (třeba Viktorka Žižkov 😊), ale poslouchal to kde kdo, jak kluky a holki (na netu nic jiných nebylo 😊 a hospodě se točilo na magiči pár Emgetonek a Basfek). Nevím proč bych si měl za tyhle télécí léta nějak zvlášť sypat popel na hlavu. Na koncert Orlíku mě ani tehdá nepadalo jít.
Rudymu jsem vyjádřit jistou formu spoluúčasti a poděkování za záblesk z mládí.
No a „Lepší společnost“, která ti, i při tvém pokání, pořád podsouvá mladickou nerozvážnost, či omezenost, možná už není tou „Lepší společností“, kterou bys měl nadále vyhledávat.
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!






Vložit diskusní příspěvek