EDENBRIDGE nepatří mezi příliš známé skupiny na speed metalové scéně, nicméně v těch myslích, ve kterých jejich hudba přeci jen utkvěla, jsou řazeny především do škatulky ‚ne příliš výrazná kopie NIGHTWISH‘. Tito Germáni se dali dohromady původně jen jako studiový projekt kytaristy/klávesisty Lanvalla, který k sobě přizval i ostatní členy, a jenž je výhradním skladatelem, textařem a producentem skupiny. A že si do svého díla nenechá příliš kecat od jiných, je vidět i na celkové stereotypnosti jeho „dítek“. Hudebně se pak EDENBRIDGE drží někde mezi NIGTHWISH a RHAPSODY.

Album otevírá šestiminutová baladická „The Undiscovered Land“, začínající lehce orientální tématikou. Je postavená na dost těžkých rifech (alespoň na poměry EDENBRIDGE). Je to jedna z mnoha pěkně melodických skladeb, kterými se tato parta může pyšnit. Ke škodě věci však v první půli až příliš nápadně připomíná „Egypt“ od DIA. Následuje klasický kvapík „Skyward“. Mezosopránistka Sabine je jistě kvalitní zpěvačka, a tak se nemohu zbavit pocitu, že jí je pro tuhle skupinu škoda. Ale postupme dále. Na novém albu se zdá, že lepší tvář skupiny podřimuje v pomalejších skladbách – třeba v trojce „The Final Curtain“. „Perennial Dreams“ bych řadil mezi nejvýraznější skladby desky. Kytary přiostřují a v refrénu se dočkáme velmi pěkné melodie. Nicméně, tato kompozice se až příliš podobá tvorbě NIGHTWISH. Další povedený kousek se nachází pod názvem „Fly At Higher Game“, ale instrumentální pasáže zase jako by pocházely z rukou dua Turilli-Staropoli. Inu, EDENBRIDGE hrají pěkně, ale s originalitou si příliš hlavu nelámou. Snad proto jejich pomalé skladby, jako je i šestá „As Far As Eyes Can See“, působí mnohem lepším dojmem než „dejá-vu speedovky“. „Farpoint Anywhere“ je jedna z mála poměrně zdařilých rychlých skladeb, při které si nemohu vybavit, kdo posloužil jako předloha. Album uzavírá dlouhá střednětempá skladba „Red Ball In Blue Sky“, kde si Sabine střihne duet s D. C. Cooperem. Docela slušné zakončení.

Sečteno, podtrženo: „Aphelion“ je další průměrné album z dílny EDENBRIDGE. Instrumentálně příliš nevyniká a nápady sbírá, kde se dá. Působí však o trochu lepším dojmem než album předchozí, to ho však z průměru nevytrhne. Ten bodík nahoru je jen kvůli Sabině, díky které se EDENBRIDGE docela dobře poslouchají.