I v Ázerbajdžánu, Indii nebo u iránských světoběžníků vzniká hudba navzdory omezením, případně tamějším režimům. Vybírám trojlístek desek napříč zeměmi, jazyky a hlavně žánry. Od elektroniky s prvky ambientu, postrocku i perského folklóru, přes netradiční black metaly až k preciznímu technickému death metalu. Před rokem a půl jsem plánoval hned několik cest a nevyšla z nich ani jedna. Přiznávám, chybí mi to. Ale cestovat se dá i skrze hudbu.

HIATUS – Distancer 

Výjimečné album se silnou vazbou na Teherán k sobě váže ambientní plochy, tradiční perské postupy, elektroniku, relaxační minimalistické beaty i postrock. Syrhus Shahrad, jenž stojí za projektem HIATUS, je primárně žurnalistou, který pokrývá mnoho oblastí. Těmi je jak kultura, kde se věnuje psaní o hudbě a filmové kritice, tak i práce korespondenta pro plátky jako Sunday Times. Ačkoliv žije v jižním Londýně, v jeho autorské hudbě jsou jeho původ a perská kultura naprosto hmatatelné. Nejde přitom jen o způsob práce s melodií, ale i nástroje, s nimiž pracuje. Hojně využívá velmi specifický ševelivý zvuk smyčců nástroje kamancheh, který ale prokládá violou, trubku nebo steel guitar. I přes kombinaci západních a orientálních nástrojů si jeho práce zachovává silnou soudržnost. V tom, jak celá deska působí dějově a přitom meditativně, pak v posledních měsících nenacházím nic, co by mě bavilo více.

VIOLET COLD – Empire of Love

Za ázerbajdžánskými VIOLET COLD stojí Emin Guliyev, někdejší člen dřevní temnoty VOID, která měla své kořeny hluboko v black a doom metalu. V rámci VIOLET COLD ale obrací kulturu černokovu naruby a dodává tak metalovým rouhačům zcela nový úhel pohledu. Obal jeho nové desky bere svatý symbol půlměsíce a hvězdy, který je titulním tématem jak ázerské, tak turecké vlajky, a pokládá ho na duhovou zástavu. Nejsem si jist, co by už měla být větší hereze než to, že na blackmetalové scéně muslimského státu si pro obal desky spojíte státní znak a queer barevnost. Se stejnou vervou v boření hranic nepřistupuje jen k symbolům, ale i k black metalu jako takovému. Rozpité blackgazové kytary nechává narážet do euforických syntezátorových plachet, pod kterými duní kobercový nálet z kopáků. VIOLET COLD ale nezní jako nepovedený vtip. Emin Guliyev v sobě nezapře cit pro dějové melodie a vypointování hudebního příběhu a zdánlivě neslučitelné prvky dokáže skvěle vybalancovat.

MORAL COLLAPSE – Moral Collapse

Šestimilionová metropole Bangalore indického státu Karnátaka má v Indii specifické postavení. Přezdívá se mu indické Silicon Valley. Příležitosti technologických firem sem vábí mozky z celé země. Dvěma místním nadšencům do technického death metalu se podařilo přilákat ke svému projektu celkem solidní sbírku osobností světové metalové scény, ať už je to Kevin Hufnagel z GORGUTS a DYSRHYTMIE nebo Bonny Koelble z legendy zvané DEATH. Za přispění takových hostů vzniká velmi průrazné eponymní album, založené na technickém death metalu, který v sobě rád kombinuje netradiční nástroje, jako je saxofon a housle. Výsledek je po technické stránce naprosto excelentní. Za jeho zvukem stojí Hannes Grossmann, který momentálně působí v německé vlajkové lodi progresivního death metalu OBSCURA. Jeden z nejpůsobivějších a nedospělejších debutů na poli smrtícího kovu se pro letošní rok zrodil v jižní Indii.