Kapela, co neumí točit slabé kusy. Malý formát - já vím. Slíbili plnohodnotný album pod jménem „Torn Arteries“ na rok 2021, tak proč tu „zajebávám“ místo recenzí na EP z roku 2020? No, protože je to EP naprosto skvělé a máš si ho hned poslechnout! Už jenom ten úvod. Melodika, jednoduchost, grácie, elegance, lehoučký vývoj a pak se začne riffovat. Nástup druhé kytary ve výškách. Bože! To je tak geniální, škoda, že je to tam jen chvilku. Tu pasáž zbožňuji a celou tu následující splašenou hnilobu se zpěvem se těším až tam kytara nafutruje další betonový kvádry z riffů a nad nimi se prolítne sólo.

Hned první skladba. Mistrovské dílo. Tolik různých přístupů a přesto to drží pohromadě. Cesta kolem deathmetalového světa, co trvá 5:58 min. a ukáže vám všechny odstíny žánru. Stará škola, epické výpravné momenty, co mě berou až ke hvězdám, pražcové dostihy i drcení. Prostě je tu všechno, co miluji, ostatně stejně jako v celé diskografii CARCASS, která se rozpíná od melodického death metalu až ke goregrindu.

Poslední velká deska tu byla v roce 2013 a jestliže tohle má být jen předvoj ke zmíněné novince „Torn Arteries“, tak si nedělám iluze, že nás řezníci z Liverpoolu v tomto roce rozsekají na nudle. Všechny ty plesnivé novodobé trendy mrtvoly, co se snaží okopírovat devadesátkové mohykány death metalu, to odsoudí do role statistů. Kdo by chtěl kopii, když tu máte originál ve své nejlepší formě? Tento předkrm má všechno potřebné. Vysokou technickou úroveň i skvělé melodie. Spoustu míst, na které se budete těšit, až je zase uslyšíte. Aranžérský talent složit deathmetalové hitovky.

A nezůstalo jen u hudby. Velmi povedený je i obal desky od Joshe Foremana a ještě nadšenější jsem z barevné limitky. Toto je desetipalec, který by neměl chybět ve sbírce žádného fanouška death metalu.