Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ruský medvěd řve obecně až moc, zeptejte se novodobých dějin Evropy. Jediný medvěd, kterého uznávám, je ten, který vychovává malou Mášu a od loňska také exemplář medvěda carského. Ne, nepřidal jsem se na stranu panslovanských pitomečků, kteří ve jménu vlasti bojují proti raw koláčkům a všemu, co má paprsky a snaží se prozářit jejich mentální blackout. Bear-Tsar je symbolem cholerické moskevské úderky s křupavým názvem SIBERIAN MEAT GRINDER. Ta se na scéně etablovala v roce 2015 bezejmenným albem, které nabídlo trochu vyčichlý crossover hardcoru a metalu s povinnými rapovými pokřiky a bezzubým plechovým zvukem. Fanoušci soudruhů z MOSCOW DEATH BRIGADE si sice přišli na své, ale pro mě to byl spíš jako neškodný méďa na odpoledním pikniku. Druhé album „Metal Bear Stomp“ proti němu připomíná lokomotivu v plném zápřahu. Explozi nahromaděné páry, doprovázenou výtržnostmi ožralých cestujících. Zvuk zmohutněl. Skladby nabraly svalstvo. Maskovaný buřt Vladimir the Grand Tormentor nasazuje vedle očesané masky Darth Vadera nekompromisní rowdie flow a dodává projevu kapely grády rozzuřeného pitbula.
Jasně, celé je to prudce devadesátkové. Přísný, ničím zvlášť neředěný rap metal. Pokud jste tehdy měli v lásce BIOHAZARD nebo recesisty z S.O.D., tak tahle pouliční směsice rapu, punku, thrashe a hardcoru rozezní v hlavě povědomé zvonky. „Metal Bear Stomp“ je ten typ desky, který na začátku nabere momentum a nechá ho táhnout celou soupravu až do konce. I když se ustavičný kvapík postupem času trochu unaví a oposlouchá, SIBERIAN MEAT GRINDER jsou pořád podepsaní pod kolekcí, která vám naskočí v mysli ve chvíli, když potřebujete vykopnout adrenalin do stropu. Trhej, méďo!
První album po smrti jednoho ze zakládajících členů Frédérica Guillemota (R.I.P. 1999) pojali Francouzi THE OLD DEAD TREE tradičně. Jejich gothic metal plný melodií, ostřejších pasáží i lehkých nálad je celkem fajn.
Znovu se k tomu vracím. "Goldstar" není pro každý den, ale když přijde ta správná nálada, je to vskutku opulentní zážitek. Nová deska IMPERIAL TRIUMPHANT bude figurovat v celoročním zúčtování našeho magazínu v první trojce. Toť můj soukromý tip.
Italové pohybující se na pomezí doom metalu a melancholického rocku jsou s aktuální nahrávkou na vrcholu své tvorby. Atraktivitě „The Spin“ výrazně přispívá i kvalitní zvuk a technická stránka obecně, kterou si nově pod Metal Blade labelem mohli dovolit.
Poláci v současnosti nabízí djent rozmělněný v postrockové uhlazenosti. Stále se najdou zajímavé a svým způsobem svěží pasáže, ale nějak to spadlo do šedi. Vrcholem tvorby DISTANT DREAM u mě zůstává album "Your Own Story" z roku 2018, to bylo plné emocí.
Je toto tá istá kapela, ktorá v roku 2000 ukončila kariéru fenomenálnym živákom z Caledonien Hall? Zostava hovorí, že dávno nie. Z ITW sa stalo voľné zoskupenie typu CODE a atmo-blackové základy prebíja hardrockový vokál. Úvodná skladba je však na 100%.
B. Kråbøl tentokráte vytrvale škrábe, kouše a hlavně razí čistokrevný BM. Předchozí "En Gildere Død" byla mnohem pestřejší deska, skladbu typu "Renselse" na novince určitě nenajdete. Chybí tomu větší pestrost a členitost. Škoda, krok lehce (ene)vedle.
Britský progresivní post black v podání CAELESTRA je opravdu hezkým skloubením uvolněné atmosféry s robustními riffy a agresivní zvukovou razancí. Éteričnost si zde podává ruce s energickou metalovou řízností a dusivou blackgaze temnotou.