Čtyři exempláře druhu (post) homo sapiens sapiens ze skotského Edinburghu se loni uvedly na scénu debutovou deskou „Asheran“. Tahle psychedelická cesta univerzem vysoké sci-fi sice nezaznamenala žádný ohromující průlom, ale pokud jste pozorně pročítali žánrové žebříčky neprávem opomenutých alb v zahraničních magazínech, nejspíš jste na tohle jméno narazili. Proč? Protože DVNE se etablují jako pozoruhodně zralá kapela, schopná organicky propojovat DNA rozdílných metalových i rockových odnoží do vzrušujících vzorů.

DVNE budují progresivní hudební krajinu širokou jako písečné pláně Herbertovy slavné planety Arrakis. Ústředním tématem alba „Asheran“ je vzestup a pád impérií, těch skutečných a fiktivních. Potkávají se zde motivy z islámu i klasické sci-fi. Vyvrženci, trosky kdysi slavných civilizací, prach a kosti, oči upřené ke hvězdám. Texty DVNE jsou utkané z jiskřivých, úsečných metafor a fragmentů mytických vyprávění. Unikavé i fyzicky konkrétní obrazy potěší ty, pro které lyrics nejsou jen zbytečná položka na Bandcampu. Textová stránka dobarvuje a zkonkrétňuje už tak evokativní hudbu DVNE.

A ta je? Odkojená post-metalovou tíživou pompou, protkaná zlatavými nitkami post-rockových impresí. Výrazně ovlivněná lomenými progresivně rockovými strukturami i psychedelickou unikavostí. Potkávají se tu křehké momenty trylkujících kytar, důstojné lyrické kompozice („Sunset Grace“) s nekompromisně zatěžkanými monolity, které vzývají skřípavé disharmonie a robustní rytmiku v mnohém evokující pozdní období ENSLAVED („Thirst“). Prvky post blacku dominují v prudké písečné bouři „Rite Of Seven Mournings“, jindy zase DVNE dovedně pošilhávají po noblese TOOL či ISIS („Viridian Bloom“), osedlávají neklidně tepající rytmiku a potenciál, který nabízí kontrast neotesaného řevu a jemného, vysoko posazeného zpěvu.

Čistý vokál má k dokonalosti daleko, v akustikou zklidněném a třpytivém veletoku „Descent of the Asheran“ táhlé emo-souhlásky trochu krákají za uši a zpěv obecně funguje spíš jako doprovod než naléhavé umocnění atmosfér, které kapela virtuózně vytváří ostatní instrumentací. Drobná poskvrna a, řekněme, nováčkovská daň, konfliktní plocha, která se nepochybně bude dále obrušovat. Stejně tak větší dynamika zvuku by kapele, která ráda pracuje s kontrasty ticha a hustého sludgeového dýmu, nijak neuškodila.

Všechno ostatní ale štymuje na milimetry. DVNE rádi pracují s dlouhými kompozicemi, do nichž dokáží vepsat dost zvratů, dost nepředvídatelnosti, dost obrazotvornosti, aby posluchačovu pozornost udrželi ve stavu sladkého napětí. „Asheran“ jím překypuje. Střádaná tenze, která kontrolovaně vybuchuje ve správný čas. Hypnotické metalové Koření. Písečná planina, která se ústy Červů může kdykoli rozevřít pod vašima nohama. What a trip!