OBSCURA - A Sonication
Slušné album, které ale nijak neohromí, obzvláště při srovnání s některými minulými počiny skupiny Steffena Kummerera, který prostě neumí udržet stabilní sestavu. Ale špatné to není. Stále je to technicky nadupaný death.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po skvelých ohlasoch, ktoré sprevádzali debut „God Is War“, prichádzajú ALL PIGS MUST DIE s ďalším dlhohrajúcim opusom „Nothing Violates This Nature“. Aj tentokrát dosku vydáva štýlotvorné vydavateľstvo Southern Lord, pričom o jej nahrávanie sa postaral opätovne nestor moderného extrémneho hardcoreu Kurt Ballou. Personálne obsadenie kapely zostáva rovnaké.
Zmenilo sa vôbec niečo? Ale určite!
„God Is War“ bol poznamenaný najmä staromilsky znejúcim metalom s crustovým podhubím. Bola to primitívna jazda, ktorej základ ležal niekde v mash-upe technickejšie znejúceho converge-hardcore, slayerovského thrashu a modernejšieho disbeatu, do ktorého sa občas primiešal aj pravý severský, čiernou patinou zanesený kov.
ALL PIGS MUST DIE sa vôbec netajili tým, že svoju inšpiráciu hľadajú dve dekády v minulosti, ale aj tak na nich bolo niečo súčasné a pre fanúšikov temnejšie pojatého „hácečka“ tak príťažlivé. Otázne bolo, akým smerom sa kapela vyberie na novinke. Ostane verná žánru, ktorým sa prezentovala na debute? Alebo ho posunie niektorým z naznačených smerov? Na výber toho mala kapela požehnane...
„Nothing Violates This Nature“ sa javí hneď na prvé počutie omnoho vyzretejším, ale aj uhladenejším dojmom ako jeho predchodca, čo súvisí najmä so skutočnosťou, že kapela v podstate úplne zanevrela na crustový zvuk a produkciu smerovala omnoho metalickejším a vybrúsenejším smerom. Už to nie je tá nečistá beštia rútiaca sa vpred.
„Nothing Violates This Nature“ ponecháva omnoho väčší priestor technickej stránke. To znamená, že sa ešte vo väčšej miere dočkáte chaoticky znejúcich gitarových výpadov, šialených prechodov a blastbeatov. Zmiernenie prichádza najmä v pomalších, sludgeovo orientovaných pasážach, ktoré svojou nervóznou náladou dopĺňajú celkový neutešený charakter albumu.
Aj keď ALL PIGS MUST DIE v podstate logicky nadväzujú na predošlé nahrávky a vďaka väčšej technickej vyspelosti a prístupnejšiemu zvuku si kapela určite získa nových priaznivcom, osobne zostávam verným fanúšikom debutu, ktorý si ma svojou divokou intenzitou úplne opantal.
O čosi metalovejší a technickejší ALL PIGS MUST DIE. Inak zostáva všetko po starom.
7 / 10
Kevin Baker
- spev
Adam Wentworth
- gitara
Matt Woods
- basgitara
Ben Koller
- bicie
1. Chaos Arise
2. Silencer
3. Primitive Fear
4. Bloodlines
5. Of Suffering
6. Holy Plague
7. Aquim Siege
8. Sacred Nothing
9. Faith Eater
10. Articles Of Human Weakness
Vydáno: 2013
Vydavatel: Southern Lord
Stopáž: 32:57
Produkce: Kurt Ballou
Studio: Godcity
-bez slovního hodnocení-
Slušné album, které ale nijak neohromí, obzvláště při srovnání s některými minulými počiny skupiny Steffena Kummerera, který prostě neumí udržet stabilní sestavu. Ale špatné to není. Stále je to technicky nadupaný death.
Švédsko - země (taktéž) hard rocku zaslíbená. Stockholmská kapela patří k jeho mladším představitelům a na své třetí desce rozvíjí koncept předchůdců. Sedmdesátkami ovlivněný šťavnatý rockec, kterému vévodí ženský vokál a zručná instrumentace. Fakt baví!
Řečtí veteráni nejsou zrovna z výkladní skříně death/black melodického helénského metalu (na to tam mají zařízené jiné kádry) a album "Children Of Eve" přesně dokládá proč - tenhle "posluchačsky přátelský" tvrdý metal nepřináší pražádnou přidanou hodnotu.
Již předchozí album "Aria" u mě bodovalo pro technicky pojatou death šikovnost a zdravou dávku okázalosti, kterou Američan Alex Haddad na svém projektu předváděl. I další ještě o kus košatější, pompéznější a orchestrálně bohaté album má své kouzlo.
Extrémní podoba funeral/sludge doom metalu, debutové album německé kapely. Tahle nahrávka je jako zatuchlá, zahnívající stoka protékající opuštěným hřbitovem, která teče pomalu, velmi pomalu. Dá se do toho dostat, ale trvá to.
Italové a power metal bývá ošemetná záležitost. Ale tohle se i díky progresivní košatosti a vokální variabilitě příjemně poslouchá, a snad i proto, že mi to místy připomnělo umění starých EVERGREY.
Debutové album kapely, kde kytaru a mikrofon trápí Shelby Lermo z NAILS. Je to větší špína, hlouběji ponořené do bahna prašivého death metalu a také patřičně neotesané. Dojem trošku "kazí" krystalická produkce. Jinak ovšem rubanice bez dalších výhrad.