ROMAN CANDLE - UNADULTERATED
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sešeřelé, neveselé písně, melancholická atmosféra budící špatné vzpomínky na nešťastnou lásku, která již dávno měla zůstat v zapomnění, smutek až letargii vyvolávající melodie. Rudé rty krásné Alexandry zpívají o ohni v očích, které jsou smrtelně bledé, o temnotě jež padá na její mysl, o zlomeném srdci a ponurých myšlenkách, vše jsou jen iluze, pouze sny zůstávají. Vše velmi procítěným, čistým hlasem, vysoko položeným, někdy spíš budící dojem nešťastné dívenky, která se bojí o svou duši, svojí existenci, život i o své city. Padá v neznámo, v temnotu a zapomnění. Atmosféra, která je vykreslena především klávesami, nevtíravými melodiemi, pomalejším rytmem a hutným ponurým zvukem kytar. Tak by se dal charakterizovat debut Temné studny Suspiria. Gothic metalové album, které mě dost zaujalo a tak není divu, že jsem se na jejich nový počin dost těšil. Když se ovšem konečně objevilo na trhu, čekalo mě jedno nemilé překvapení. A to, že jejich nové album je jen mini-CD, kde najdeme jen pět nových skladeb, dvě živé verze a dvě videa.
Nicméně ty nové skladby jsou velmi milým překvapením. Instrumentálně se skupina posunula o krok dopředu, je slyšet, že i strávili více času ve studiu na dodělávání různých efektů. Skladby přidaly na tempu, ale neztratily svou melancholičnost, především díky klávesám s povětšinou varhaním zvukem a zpěvem Alexandry, která zde mnohem víc pracuje se svým hlasem a pouští se už i do nižších poloh. Přibyly i podpůrné sbory. Písně jsou nápadité, různorodé. Gotika jak má být. Dvě živé verze starších skladeb z prvního alba jsou jen drobným zpestřením. Jelikož jde o multimediální album obsahující i videoklipy, byl jsem zvědav, jak se skupina předvede naživo. V tomhle mě však čekalo veliké zklamání. Ani by tolik nevadilo, že jsou po vzoru různých klipů koncertní nahrávky prokládány všelijakými obrazci, spíš to, že jsou oba klipy ve velice špatné kvalitě, koukatelné jen v menším okně. Je mi jasné, že začínající skupina nemá na zaplacení profi-kamery, ale tohle je fakt špatné. Člověk tak ani nemá příležitost dostatečně potěšit své oči pohledem na vlnicí se Alexandru.
Kdyby nahráli jednou tolik materiálu, šlo by jistě o nadprůměrné album a ve svém hodnocení bych neváhal jít vysoko, ale jde jen o poloviční album a navíc s nekvalitními klipy co by bonus. Přesto příznivcům gothic metalu doporučuji k poslechu, stojí to za to. Na svých internetových stránkách skupina nabízí ke stažení dvě skladby ze svého repertoáru. Realm of Darkness, bezpochyby nejlepší skladba z prvního alba a Crucible z Conflict Of Interest. Doufejme, že se v brzké době dočkáme plnohodnotného alba.
6 / 10
Alexandra Pittracher
- zpěv
Roland Wurzer
- basa
Mathias Nussbaum
- kytary
Raphael Leposchitz
- klávesy
Moritz Neuner
- bicí
1. Conflict Of Interest
2. Thy Curse
3. Elisabetha
4. The Crucible
5. Twist In My Sobriety
6. TSC II The Salvation (live + video)
7. Realm Of Darkness (live + video)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Napalm Records
Stopáž: 32:25
Produkce: Roland Wurzer + Stefan Graf
Studio: Mirror
-bez slovního hodnocení-
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Moderní progresivní hudba, vlastně takový komplexní post metal, který vstřebal klasiku prog rocku i metalu, ale též djent, metalcore či post hardcore tendence. Již předchozí EP stála za poslech, nyní je to přímo výborné. Už se těším na celou desku.
Hellenic dark metal model 1999 s láskou dělaný pamětníky. Ano, dosavadní dvě alba Řeků byla hudebně odvážnější a explozivnější, ale novinka mi navzdory nevyrovnanosti a pochybné úrovni čistých vokálů chutná. Na podobné hudbě jsem vyrůstal a to se počítá.
Jemný post rock smíchaný s hravým post hardcore a přesahy do math rocku, to díky místy hezky rozdováděné rytmice. Občasný vokál pak kontrastuje svými screamo tendencemi. Sugestivní dílo plné jiskřících emocí.
Velké překvapení. Kvalitativně velmi povedená kompilace latinskoamerických kapel s podobným náladovým ukotvením, pohybujících se od mathrocku po screamo. Není tu slabý kus.
Pouze pod svým jménem vstupuje Geoff Tate potřetí do stejné řeky. A náladu stěžejního alba se mu podařilo trefit přesně, materiál rovněž není špatný, takže pocit z dobře odpovedené práce mohou kalit snad jen lehká intonační kolísání v hlase principála.





