MAUDITS - In Situ
Francouzské instrumentální těleso ve svém pojetí prog/post metalu říznutém post-rockem nepřináší zhola nic optimistického. Sází na temnou atmosféru, pečlivě budovanou gradaci, vrstvení ploch a dynamický zvuk. Opojné a pohlcující.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Heleď, já vůbec nevim, jak to ti Švédi dělaj. Už jsem to asi někde psal, ale pokaždý, když někdo pod modrožlutou vlajkou vezme do ruky kytáru, je zaděláno na něco parádního. A je jedno jestli hraje metal, hardcore nebo jako v tomto případě vychlastanej rock’n’roll říznutej křupanským country a obalenej bluesovým kouřem. Jak to jen popsat? Je to špinavý jak texaská republikánská politika, je to cítit zahnívajícím Nickem Cavem a foukačka tomu občas dodá příchuť westernových kořalek. Ale nenechte se zmást! Můj otec poslouchal country a já tenhle styl nenáviděl, takže v tomhle musí bejt mnohem víc! Nebo stárnu a začínam bejt stejnej jako von. Možná se mi to vždycky líbilo a byl to jen mladickej vzdor.
„Geniální vychlastanej rock’n’roll, říznutej křupanským country a obalenej bluesovým kouřem.“
V každým případě tohle je písničková esence naprosto geniálního americkýho vidlorocku a pokud na vás byli MURDER BY DEATH vždycky moc změkčilí a obsahovali málo pravověrnýho rock’n’rollu, tak si dejte tohle. To, jak se tu kouzlí s opilýma náladama a hudební kocovinou, je neopakovatelný. Jakoby TRANSWAGON byli neustále naložení v lihu a dokázali zhudebnit všechny stránky alkoholismu, protože je znají lépe než sami sebe. Od sebelítostivých chvilek nad ránem, kdy vám lahev pomalu vysychá, až po agresivní frajerský opojení, kdy musíte vymlátit celou hospodu, protože tamten týpek prej řek něco špatnýho vo vaší matce. Švédi šlohli podstatu venkovskýho rocku ze států a udělali to geniálně.
8 / 10
Francouzské instrumentální těleso ve svém pojetí prog/post metalu říznutém post-rockem nepřináší zhola nic optimistického. Sází na temnou atmosféru, pečlivě budovanou gradaci, vrstvení ploch a dynamický zvuk. Opojné a pohlcující.
Divoký post hardcore mixnutý alternativním metalem, ozvuky THE MARS VOLTA se míchají s vlivy DEFTONES, do toho djentové výpady. Současně je zde i odér jakési crossover rockové progrese. Vhodné i pro fanoušky HAIL THE SUN nebo VOLA.
Američané hrnou tradiční brutální death ve slamming stylu. Na rychlost se tu příliš nehraje, i když se objeví i pár sypaček, ale to hlavní je nekompromisní tlak podpořený masivním zvukem. K tomu nějaké ty techničtější finesy a je z toho fajn masakr.
Jeden z mých favoritů roku 2023 je tady s novou deskou a já jsem zatím spokojen. Je to více heavy, více metal, ale ten post-punk to opět celé krásně obepíná a dodává tomu výraznou atmosféru a drive. Ještě pár poslechů a dojmy budou mnohem jasnější.
Thrash-deathoví měňavci z Leedsu se na třetí desce přestavují se svou nejvyspělejší, nejbizarnější a nejepičtější tváří, která občas morfuje tak rychle a krkolomně, až člověku lehce tiká oko. 80 minut futuretro hypnagogie vtahuje jako černá díra.
Chladná, disonantně skřípějící a ne úplně stravitelná sbírka, jež nalezne odbytu u zákazníků THANTIFAXATH, DSO, AOSOTH a nebo třeba GEVURAH. Pokud máte ten svůj nasypaný BM rádi „trochu jinak", nemůžete se "Stillamentum" narazit. Ošklivé a ničivé dílo.
Američané na nové desce přidali důraz na melodické vokály a trochu zpřehlednili svůj energický djent. A nejsem si jist, že je to dobře. Stále jim podle mě nejvíc sluší, když to prostě pálí v masakrálním meshugge stylu. Ale slušné album to určitě je.





