ARCHSPIRE - Carrion Ladder
Kdysi velká devíza kapely začíná být jejich největší slabinou a to, co bylo dříve jako zjevení z jiného světa - nejrychlejší chrlič slov ever - dnes kazí jinak dobrý dojem. Někdy je toho předvádění se prostě moc.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď bol nedávno v rádiu mojim hosťom Hulo, na týchto stránkach známy najmä vďaka svojmu pôsobeniu v kapelách ako TESTIMONY alebo LVMEN, s radostnými iskričkami v očiach spomínal na jar roku 1993. Vtedy sa spolu so svojím starším bratom zúčastnil legendárneho koncertu vo Viedni, na ktorom videl nielen hlavné hviezdy KREATOR s programom k vtedy novému experimentálnemu štúdiovému zárezu „Renewal“, ale tiež ich prekvapujúcich a šokujúco dobrých amerických predskokanov.
V tých časoch naozaj nebolo také bežné, aby hardcorové kapely hrali na jednom koncerte spolu s metalovými. Boli to však práve štyria páni z Brooklynu, ktorí tento mýtus začali rúcať. BIOHAZARD zmenili tvár tvrdej gitarovej hudby na začiatku deväťdesiatych rokov a na celé dlhé obdobie neskôr. Oni boli jednou z kapiel, ktoré formovali vzrušujúce crossoverové časy, oni určovali trendy, oni boli z tých pionierov, ktorí mixovali rap s ťažkými gitarovými riffmi. Až po nich prišiel kultový soundtrack k filmu „Judgment Night“, o vlne nu metalu a nehovoriac.

Presne pred dvadsiatimi rokmi - 10. novembra 1992 - vyšiel album, ktorý navždy zmenil tvár hardcorovej hudby. Aj keď sú ako zlatá trojka NYHC chápaní AGNOSTIC FRONT, SICK OF IT ALL a MADBALL, boli to práve BIOHAZARD, kto pre tento štýl hudby rozkopol brány komerčného úspechu a všeobecného uznania. Album „Urban Discipline“ je do dnešných dní právom považovaný za zaujímavú generačnú výpoveď a výnimočné dielo, dokonale mapujúce celé jedno hudobné hnutie.
Úžasne špinavý zvuk gitár, ktoré si sofistikovaným spôsobom presekávajú cestu metalovou a punkovou húštinou – Bobby Hambel bol so svojou hrou pre BIOHAZARD vždy nenahraditeľný. Dvaja charizmatickí frontmani, ktorí umne striedajú rev, škrek, rap a snahu o melodické vokály, neuveriteľne nadupaná rytmika a najmä nezabudnuteľné hity. Singel „Punishment“ šokoval divákov MTV, skladby ako „Shades Of Grey“, „Black And White And Red All Over“, „Urban Discipline“, „Wrong Side Of The Tracks“ či „Tears Of Blood“, to sú kusy priamo z výkladnej skrine amerického a svetového hardcoru. Ostré proti-rasistické texty, imidž drsných chlapcov z ulice a megawaty energie rozdávané v priebehu nezabudnuteľných koncertov – s takým potenciálom BIOHAZARD jednoducho museli dobyť svet.
Vďaka “Urban Discipline” sú BIOHAZARD nesmrteľní, aj vďaka “Urban Discipline” dodnes žne úspechy celá NYHC scéna, monolitu “Urban Discipline” vďačia za veľa priam zástupy metalových kapiel po celom svete. “Urban Discipline” je skutočný míľnik deväťdesiatych rokov.
Presne pred dvadsiatimi rokmi - 10. novembra 1992 - vyšiel album, ktorý navždy zmenil tvár hardcorovej hudby.
Evan Seinfeld
- basgitara, hlas
Billy Graziadei
- gitara, hlas
Bobby Hambel
- gitara
Danny Schuler
- bicie
1. Chamber Spins Three
2. Punishment
3. Shades Of Grey
4. Business
5. Black And White And Red All Over
6. Man With A Promise
7. Disease
8. Urban Discipline
9. Loss
10. Wrong Side Of The Tracks
11. Mistaken Identity
12. We´re Only Gonna Die
13. Tears Of Blood
14. Hold My Own
Reborn In Defiance (2012)
Means To An End (2005)
Kill Or Be Killed (2003)
Uncivilization (2001)
New World Disorder (1999)
Mata Leão (1996)
State Of The World Address (1994)
Urban Discipline (1992)
Biohazard (1990)
Vydáno: 1992
Vydavatel: Roadrunner Records
Stopáž: 56:46
Produkce: Wharton Tiers & BIOHAZARD
„Urban Discipline“ je , bez diskuze, přelomová deska, která významně přispěla k formování skladatelských nálad v tvrdé muzice na několik dalších let, jak přesně zmiňuje Rudi. Je tam špína, upřímná nasranost, specificiký sound, který se dnes už nedělá, protože vymizel, stejně jako černobílá televize, přirozeně ruku v ruce s pokrokem. Je tam především obrovská porce originálního pojetí muziky. BIOHAZARD nahrály do roku 1999 pět velmi dobrých alb, potom s nima trošku zamávál jejich vlastní úspěch a upadající zájem o trendy, jenž pomáhali vytvářet.
„Music's for you and me
Not the fucking industry
You fucking tell us what is cool
You see we came from different schools“
(Business)
AGNOSTIC FRONT, SICK OF IT ALL, které pan Seinfeld v rozhovorech občas nametl kvůli jejich zarytému omílání „true style“, drží prapor hardcoru vztyčený, pevně v rukou, narozdíl BIOHAZARD, kteří po onom devětadevadesátem malinko nevědí kam se poděli.
Rap sa s rockom začal miesiť už niekedy v polovici osemdesiatych rokov, no BIOHAZARD boli jedni z prvých, ktorí rap, metal, punk a hardcore pomiešali do jedného pulzujúceho a hlavne dokonale ladiaceho celku.
"Na metalistov sme boli priveľmi punkoví a opačne," vravel mi Billy Graziadei pred januárovým koncertom vo Viedni. "Vyrastali sme v Brooklyne, kde v jednom rohu fičali CRO-MAGS, v druhom SLAYER a v treťom RUN-DMC. Nemôžeš byť umelcom a báť sa toho, čo ti na to ľudia povedia."
Aj keď "Urban Discipline" pre mňa osobne najlepšou nahrávkou BIOHAZARD nie je, tá autenticita bicích nahratých v špinavej kuchyni a spevov v kúpelni bez svetla, či neustála hrozba, že vám niekto vrazí nôž medzi rebrá kvôli cigarete a pár pokrčeným bankovkám, to všetko tu je. Z prvej ruky.
HCčku veru neholdujem, ale toto ma dostalo už dávno, ešte v školských časoch. Tento album na mňa pôsobí, akoby som bol napojený na nekonečný zdroj energie, má to úžasnú silu.....
Kdysi velká devíza kapely začíná být jejich největší slabinou a to, co bylo dříve jako zjevení z jiného světa - nejrychlejší chrlič slov ever - dnes kazí jinak dobrý dojem. Někdy je toho předvádění se prostě moc.
Jsem teprve na začátku a zatím velká spokojenost, i když to může působit jen jako variace na původní téma. Atmosféra skvělá, plus cením odvahu tvůrců – už po prvním díle víte že neblafují a dokáží překvapovat.
Evidentně rozděluje posluchače na ty, jež tvorbu znají a očekávali něco jiného, a na ty, kteří jejich kouzlo objevují až v poslední době a u kterých album slaví úspěch. Osobně se řadím k nováčkům, kteří si mohou jejich tvorbu užít bez předsudků.
Hezky masitý a neslazený post BM drsný jako Atlantik dorážející na skaliska Irska, odkud pochází kapelník Callan Hoy. Perfektní souhra energických kytar, dynamické rytmické sekce a hezky fyzické produkce. Svižně letících 35 minut hrubě evokativní muziky.
Možno sa k tomuto 2CD doplnku dosky „Wild God“ (2004) budem vracať častejšie než k nej samotnej: veď je tu 8 z 10 skladieb zo štúdiovky, obohatených o injekciu živej energie, ktorou sú koncerty BAD SEEDS povestné. Chýba len obvykle obligátna „Mercy Seat“.
Po rokoch, keď diskografii SUNN O))) dominovali experimenty a spolupráce, sa duo O'Malley-Anderson vracia na začiatok. Polhodinová hluková stena, vydaná ako „maxi-LP“ na kultovom labeli Sub Pop, je poctou lesom okolo Seattlu: temná, praveká a bez príkras.
Američané pro mě trochu nepochopitelně přitvrdili a jako by se vraceli k tradičním hrubým metalcore až nu-metal šablonám. Po minulém výborném albu "Tether" tedy zklamání. Ale první dojem může klamat. Ještě prozkoumám.





