LIK - Necro
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Americká kapela MUNICIPAL WASTE se v průběhu uplynulých deseti let vypracovala do pozice stálice a dnes již ve svém ranku patří k zavedeným pojmům. Příznivci jejich thrashmetalového retra, respektive té podoby thrashe, kdy tento styl upaluje směrem do oblastí vysokorychlostního hardcore, tolik typického pro americkou klubovou scénu poloviny osmdesátých let, můžete znovu zbystřit.
MUNICIPAL WASTE se totiž doslova vzhlédli ve čtvrtstoletí staré skejťácké subkultuře a předávají odkaz legendárních kapel typu S.O.D., NUCLEAR ASSAULT (na novince se objevuje coby vítaný host John Connelly), D.R.I., SUICIDAL TENDENCIES nebo třeba i ANTHRAX, dalším generacím. A už vůbec nemluvím o jejich obsesi v splatter komiksech, kde se to hemží všelijakými zombíky a mrtvolami, kterými pouze dotvářejí vizuální stránku svých děl k dokonalosti – teď mluvím zejména o velmi povedeném coveru letošní novinky.
Zbrusu nové album „The Fatal Feast“ je jejich debutem u velkého vydavatelství Nuclear Blast, celkově však již pátou kolekcí. MUNICIPAL WASTE zde útočí svými osvědčenými zbraněmi a na ploše něco málo přes půlhodiny doslova rozpoutávají bezskrupulózní ultrarychlé peklo napěchované hromadou riffů, temp a vysokofrekvenčního mluvozpěvu, tolik typického pro všechny ty výše zmíněné americké party osmdesátých let. Mantinely jejich hudby jsou sice pevně dány nezpochybnitelným obdivem k metalovému stylu, který tu již před více než čtvrtstoletím řádil, avšak v jejich podání toto pevně dané omezení všech vyjadřovacích prostředků nepůsobí nikterak hloupě nebo zastarale, byť nepřináší a ani nemůže přinášet zhola nic nového.
Pokud máte rádi rychlou a tvrdou hudbu pohybující se někde na hranici thrash metalu a hardcore, a zejména tu její podobu jaká se hrála v osmdesátých letech, pak budete spokojeni. Nová nahrávka, stejně jako ty čtyři předešlé, obsahuje řádně nabušenou razantní směsku skladeb, které si to upalují start - cíl, aniž by zapochybovaly nad skutečným letopočtem. MUNICIPAL WASTE prostě milují to, co hrají a toho je třeba si cenit – hrají to dobře.
P.S.: Jediná výhrada. Možná bych uvítal, kdyby se členové této kapely na fotografiích více smáli. Bylo by to totiž v rámci jejich hudby více k věci.
Dobře zvládnuté thrash metal / hardcore retro oblibující hudební dění, které doplňovalo v osmdesátých letech americkou skate-boardovou scénu. U mne pohoda.
6,5 / 10
Tony Foresta
- zpěv
Ryan Waste
- kytara
Philip Hall
- baskytara
Dave Witte
- bicí
1. Waste In Space
2. Repossession
3. New Dead Masters
4. Unholy Abductor
5. Idiot Check
6. Covered In Sick/ The Barfer
7. You´re Cut Off
8. Authority Complex
9. Standards And Practices
10. Crushing Chest Wound
11. The Monster With 21 Faces
12. Jesus Freaks
13. The Fatal Feast
14. 12 Step Program
15. Eviction Party
16. Death Tax
17. Residential Disaster
The Fatal Feast (2012)
Massive Aggressive (2009)
The Art Of Partying (2007)
Hazardous Mutation (2005)
Waste 'em All (2003)
fici to hezky, ale jednotvarne...
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.
Když se čas zastaví, může to znamenat průser anebo taky velký svátek. Hádejte, který případ je toto? Muzikantská lahůdka, včetně novice Brendana Radigana za mikrofonem a osm podmanivých kousků, které ctí tradiční doom metal. Radost poslouchat a zkoumat!