NOISETRAP - From the Cornfields
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Explozivní směs italského temperamentu zabalená do zvonivého screamo punkového poselství, to jsou součastní RAEIN. V dnešní době již kultovní sebranka výrostků z Apeninského poloostrova, jejíž členové prošli takovými formacemi jako LA QUIETE nebo NEIL ON IMPRESSION, je jednoznačně jednou ze dvou nejvýraznějších italských screamo kapel. Jejich aktuální řadová deska je až po okraj nabušená hravou energickou hudbou koketující s vypjatým emo-violence, screamo punkem i indierockovou zvukovou čirostí.
Exotická a netradiční je v tomto žánru třeskutá italština, která jejich hudbu doslova nabíjí sexepílem. Lehce nakreslené kytary jdoucí po melodiích, které se jen tak neoposlouchají a do toho nelítostné řvaní přecházející v dramatizující deklamace, tvoří základní masiv, na němž mají taliáni z městečka Forlì postavenou celou tvorbu. Oproti minulé řadovce se mi zdá, že je materiál méně hitový, ale o to trvanlivější a také rozvernější a hravější. Pocitově jde o netradiční a zajímavé spojení pozitivní energie s drásavou melancholickou atmosférou, která živě funguje o několik úrovní lépe než z desky.
7 / 10
Perpetuum (EP) (2015)
Sulla linea dell'orizzonte fra questa mia vita e quella di tutti (2011)
Il N'y A Pas De Orchestre (2003)
Raein (2002)
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Neortodoxní blackmetalová libůstka produkovaná Andrea Petuccou z AD NAUSEAM. V kopácích nepolevující nálet a tence nazvučené, ale velmi drásavé kytary dávají desce tísnivou atmosféru, jakou má jen málokterá nahrávka.
Úvod hodně úderný a intenzivní, zatímco závěr obsahuje pomalejší, náladovější a osobnější atributy. Koncept zvuku je syrový a realistický, s patrnou snahou zachytit co nejryzejší esenci kapely bez zbytečné „kosmetiky“. Dojmy s časem dále rostou.
Post hardcore, artrock i melancholická vlídnost. Současní THRICE ale mají blíže k vyhrocenější alternativně rockové emotivnosti než k uvolněně vzdušné poloze, kterou jsem cítil z minulého alba „Horizons/East“. A mě to vůbec nevadí.
Co očekávat od britské kapely, která je pojmenovaná po slavné písni IRON MAIDEN? Pochopitelně to je kultivování odkazu svých slavných vzorů, chvílemi s přispěním modernějších melodických směrů. Přesto je to slušný retro heavy metal.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.





