OF MICE & MEN - Another Miracle
Američané pro mě trochu nepochopitelně přitvrdili a jako by se vraceli k tradičním hrubým metalcore až nu-metal šablonám. Po minulém výborném albu "Tether" tedy zklamání. Ale první dojem může klamat. Ještě prozkoumám.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tihle Švédové vzývající démony metalového pravěku, nejsou na scéně žádnými nováčky, přesto je jejich novinka prvním albem, které výrazněji promluvilo k široké posluchačské obci, za což samozřejmě může smlouva se silným vydavatelstvím. Když se zpěvák Janne Christofersson před pár lety zdekoval z řad SPIRITUAL BEGGARS, věděl již přesně, kam se jeho hudební dráha bude ubírat. Vždyť v té době měl jeho vlastní band (souběžně fungující s „Žebráky“) na svém kontě již několik řadových nahrávek. GRAND MAGUS tedy slyšitelně udeřili až letos na jaře s albem „Hammer Of The North“, které nejenže dává vyniknout jeho charakteristicky sytému hlasu, evokujícímu školené hardrockové pěvce sedmdesátých let, ale rovněž předkládá výživnou porci ponurého heavy metalu, opatřeného svojskou severskou poetikou a hutnou atmosférou, která po celou dobu nepřipouští žádného světla.

Deset riffovitých hymen inspirovaných jak odkazem Diovských BLACK SABBATH, tak černou metalovou abecedou počátku osmdesátých let, působí v podání GRAND MAGUS velmi kompaktně a na to, že kapela operuje s již dávno slyšenými fígly, poměrně originálně, což je možná vinou jejich skandinávského citu pro melodie. Na to, aby vás tahle trojice odstřelila vydatnou porcí charismatu, opravdu nepotřebuje znát žádná tajná kouzla, natož ovládat nějaké nesmyslné moderní mašinky. Celé album stojí pouze na souhře základních rockových nástrojů, tedy bicích, baskytary, kytary a zpěvu. V jednoduchosti je síla, to je dobře známé (možná klišovité) pravidlo, které u těchto barbarských lovců kožešin každopádně platí. Všechny skladby navozují jak pocit odhodlání, tak určité chlapské tesknosti a nostalgie - jakoby jste je poslouchali sedíc uvnitř rozpálené kovářské chatrče široko daleko obklopené mrazem a neprostupnými lesy, což je v tomto případě určitě osvěžující záležitost.
Jsem opravdu zvědav, s čím se vytasí konkurenční SPIRITUAL BEGGARS, kteří mají ohlášenou novinku (již s novým a výborným pěvcem) na září. GRAND MAGUS nahráli povedené metalové album pro milovníky starých pořádků, které si ovšem na nikoho a na nic nehraje. A to je hodně dobře.
Kompaktní hutné heavy metalové album vyznávající staré pořádky, které si ovšem na nic nehraje a stará se o to nejdůležitější - charismatický výraz a songy, které mají potřebnou sílu.
7,5 / 10
Janne "JG" Christofersson
- zpěv, kytara
Fox
- baskytara
SEB
- bicí
1. I, The Jury
2. Hammer Of The North
3. Black Sails
4. Mountains Be My Throne
5. Northern Star
6. The Lord Of Lies
7. At Midnight They´ll Get Wise
8. Bond Of Blood
9. Savage Tales
10. Ravens Guide Our Way
Sunraven (2024)
Wolf God (2019)
Sword Songs (2016)
Triumph and Power (2014)
The Hunt (2012)
Hammer Of The North (2010)
Iron Will (2008)
Wolf´s Return (2005)
Monument (2003)
Grand Magus (2001)
Datum vydání: Pátek, 18. června 2010
Vydavatel: Roadrunner Records
Stopáž: 47:50
Produkce: Grand Magus
-bez slovního hodnocení-
Američané pro mě trochu nepochopitelně přitvrdili a jako by se vraceli k tradičním hrubým metalcore až nu-metal šablonám. Po minulém výborném albu "Tether" tedy zklamání. Ale první dojem může klamat. Ještě prozkoumám.
Je to slaboučké, praví největší redakční příznivec TŘÍ SESTER a má pravdu. Jak také jinak v tempu, v kterém Sestry vydávají studiová alba, a po poměrně povedeném minulém "Františkovi z Braníka" (osmnáctém?). Prostě už to v tom počtu občas zaskřípe, no.
Dvanácté album norské stálice je komplexní deathovou fošnou míchající severský evropský styl s klasikou zpoza oceánu. Je to povedené dobře zvukově a produkčně ošetřené album především pro milovníky tradic a old school přístupu.
Nová deska MH je strašná, přitom nová deska AIRBRUSHER je zase výborná, i když ne tak jak Dirndl vykálenej! Všechno je relativní, nic černobílé, pravda někde mezi a Franta Štorm je střešovický troll. Mistře, nemáte ňáké zkažené album třeba za polovic?
Gene Palubicki se opět vynořil z podpalubí se svým hlavním projektem PERDITION TEMPLE. Od zásadního člena ANGELCORPSE nejde čekat nic jiného, než sázka na agresivní a pekelným plamenem očazený blackened DM. Není to špatné, ale raději poslechnu originál.
Domáca scéna robí v tomto roku radosť a toto je jeden z najsilnejších dôkazov. Bratislavskí tínedžeri a ich debutový album plný pozitívnej energie v pozoruhodne chytľavom heavy/death/folkovom mixe. Ten ženský spev je veľká paráda!
Hlavní postava amerických CROWBAR vydala své druhé sólové album a je to hudba vracející se až k sabbatovským principům starého tradičního doomu. Občas připomene i retro hrátky krajanů CLUTCH. Škoda, že je to většinu času trochu moc utahané bez energie.





