Věhlasný kytarový střelec, který se kdysi proslavil v řadách GUNS N´ ROSES, o sobě dává poprvé vědět prostřednictvím sólového alba, jež pojal velmi zajímavým způsobem. A sice sezval kamarády z branže nebo muzikanty, o kterých si myslel, že jeho novým písním dodají tu správnou šťávu, a nahrál s nimi album, které jej plně reprezentuje jako nezdolného hard rockového barda. Nečekejte žádné skladby plné chlubičských kytarových sól, ale naopak sbírku stojící na silných rockových písních, kde dostává prostor nejedno famózní pěvecké hrdlo.

Výčet hostů byl opravdu velký a to nejen ze striktně rockového ranku. Většina z nich naplnila očekávání do nich vkládaná. Ne každý sice zazářil, ale ve většině případů se podařilo nahrát opravdu dobrý song. Jedním z největších překvapení je hostování Fergie, jinak zpěvačky megapopulárních BLACK EYED PEAS, která svým hlasem dodala skladbě „Beautiful Dangerous“ obrovské charisma a nebyla v ní doslova k zastavení. Její vokál se zde rozepíná do mocných crossoverových poloh a prakticky celé sbírce dominuje, což je věru sympatické zjištění. Nezklamal Ozzy Osbourne se svou (z mého pohledu v jeho případě téměř vždy) typicky metalově líbivou trochou do mlýnice. Jeho „Crucify The Dead“ je naprosto fantastický model ve formě alá devadesátá léta. Naopak Ian Astbury z THE CULT plní prostřednictvím obyčejné rockerské dusárny „Ghost“ jen povinný a nepříliš záživný standard. Nemusím Kida Rocka v „I Hold On“ ani song „Gotten“, ve kterém pěje Adam Levine z popových MAROON 5, jehož hlas mne vždy absolutně iritoval, ale to jsou zřejmě jediné lehké přešlapy.

Vynikající je naopak Myles Kennedy, zpěvák z post-grungeových ALTER BRIDGE, který zde se Slashem vystavěl bravurní vypalovačku „Back From Cali“, ale i o něco horší baladu „Starlight“. Ostatně, víte že Myles Kennedy se stal pevnou součástí Slashovy koncertní kapely a odjede i koncerty na podporu tohoto alba? Myslím, že je to velmi dobrá volba. Možná by to chtělo kytarovému pardálovi připomenout, že ještě stále hledá vokalistu pro své, zatím k ledu uložené, VELVET REVOLVER. Řízná instrumentálka „Watch This“ stojí na stadiónově apokalyptických riffech a kudrnáčovi v ní na baskytaru sekunduje nejen bývalý parťák z Růží Duff McKagan, ale i řezník za bicí soupravou Dave Grohl. Chris Cornell postupem let doslova ztrácí hlas, což byl jev, kterého jsem si všiml už v průběhu jeho působení u AUDIOSLAVE, ale jeho zdejší baladickou položku „Promise“ řadím mezi skladby opravdu povedené. Fantastický je Andrew Stockdale z WOLFMOTHER v zeppelinovsky rozmáchlé „By The Sword“, což je takový energetický středobod alba. Od Lemmyho Kilmistera jsem nečekal zázraky a můj předpoklad se potvrdil, protože jeho „Doctor Alibi“ plní jen funkci povinnostního štěku. Vše zakončuje velmi dobrá „We´re All Gonna Die“, která vznikla při spolupráci s Iggym Popem. Skladba dá především vzpomenout na metalicky odvázanou tvorbu nahatého zhýralce z pozdních osmdesátek.

Dále se na albu mihne i celá řada hostí méně zvučných jmen nebo muzikantů, kteří ten který song obohatí pouze instrumentálním příspěvkem (přesně tak je tomu u dalších Slashových ex-spoluhráčů Izzyho Stradlina a Stevena Adlera). Celkově se jedná o velmi pestrou rockovou nahrávku, která se neomezuje na nějakou předem danou šablonu. Přestože skladby obsahují typickou kytaru jednoho z posledních hrdinů tohoto šestistrunného nástroje, ten nikdy žádnou z nich neokupuje, natož aby prahl po nějaké prachsprosté exhibici. Vše je podřízeno tvorbě poctivých rockových čísel s jasnou strukturou a pevně danou melodií. Poctivá práce, ostatně tak tomu je u Slashe vždy.