NOISETRAP - From the Cornfields
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Celkem zajímavou skutečnost, že Česká republika vlastní také své QUEENS OF THE STONE AGE, jsem zjistil poměrně nedávno. V případě THE POOH však není přirovnání k slavné stoner rockové sebrance z Kalifornie jen tak nějakým plácnutím do vzduchu, protože si při poslechu jejich alba „Eyes Scream In Cream“ budete mnohokrát opravdu připadat, jako byste právě poslouchali nějaké dosud nevydané album pouštních „Královen“. Podobnost mezi oběma kapelami je tedy velmi silná, ale na druhou stranu se nedá říct, že by čeští THE POOH byli jen nějakým umrmlaným odvarem, který by se před svými věhlasnějšími kolegy musel krčit někde v rohu. Právě naopak. Jejich vzájemná podobnost mi totiž vůbec nevadí, už jenom z toho důvodu, že nový třináctiskladbový komplet od THE POOH je po všech stránkách profesionálně, promyšleně a zároveň od srdce zhotovenou porcí poctivého, hutného bigbeatu v jeho staré americké tradici (tedy s patřičně usazenými bluesovými kořeny) a takový komplet nevychází v našich končinách každý rok. A že se naši podobají na někoho slavného z venčí? V tomto případě věc podružná - deska mě baví.

Songy na albu se dělí do několika skupin, ale ať už jde o typicky roztahaná „Hommeovská“ čísla, masivně hypnotizující posluchače svojí utrápeností, drsné punkové výplachy, stojící na zbustrovaných kytarách, hrubším zpěvu a rock´n´rollové melodice nebo prostě jen o příjemné akustické písničky, celek je zatraceně silný a pestrý. Nemá cenu tady vypisovat záchytné body ani vyzdvihovat jednu položku nad všechny ostatní, protože „Eyes Scream In Cream“ je velice kompaktním dílem, které dýchá obrovským vnitřním kouzlem a zaujetím pro věc. O téhle hudbě není třeba kecat, ta se musí poslouchat. Povinnost pro všechny fanoušky hrubozrnějšího rocku od toho punkově - garážového, přes stoner rock, blues až po různé odrůdy grunge, a proto jí vřele doporučuji.
Velmi silný debut tuzemských následovníků QUEENS OF THE STONE AGE. Pro fanoušky hrubozrného rocku je album nutností.
8,5 / 10
1. Szénsavmentes Song
2. Some Sink Song
3. Chicken Sub Song
4. 43433434 Song
5. Hangover Song
6. Opfeiffer Song
7. Undo Redo Song
8. Cut The Finger Song
9. Country Low Song
10. Kitchen Soup Song
11. Blun Chuck Song
12. Dental Fuck Song
13. Redo Undo Song
Eyes Scream In Cream (2009)
Vydáno: 2009
Vydavatel: X Production
Stopáž: 45:31
Produkce: THE POOH + Standa Valášek
Nic moc. A to říkám jako člověk, pro kterého QOTSA = genialita, dokonalost, všechno. Tomuhle holt chybí cit pro věc a nadhled. A talent.
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Neortodoxní blackmetalová libůstka produkovaná Andrea Petuccou z AD NAUSEAM. V kopácích nepolevující nálet a tence nazvučené, ale velmi drásavé kytary dávají desce tísnivou atmosféru, jakou má jen málokterá nahrávka.
Úvod hodně úderný a intenzivní, zatímco závěr obsahuje pomalejší, náladovější a osobnější atributy. Koncept zvuku je syrový a realistický, s patrnou snahou zachytit co nejryzejší esenci kapely bez zbytečné „kosmetiky“. Dojmy s časem dále rostou.
Post hardcore, artrock i melancholická vlídnost. Současní THRICE ale mají blíže k vyhrocenější alternativně rockové emotivnosti než k uvolněně vzdušné poloze, kterou jsem cítil z minulého alba „Horizons/East“. A mě to vůbec nevadí.
Co očekávat od britské kapely, která je pojmenovaná po slavné písni IRON MAIDEN? Pochopitelně to je kultivování odkazu svých slavných vzorů, chvílemi s přispěním modernějších melodických směrů. Přesto je to slušný retro heavy metal.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.





