LIK - Necro
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Gitarista a spevák Mike Hill žije v New Yorku, ktorý z hĺbky duše nenávidí. Namiesto toho, aby sa presťahoval na Floridu a lovil aligátory, zostáva so svojimi sociálnymi fóbiami vo Veľkom jablku, trpí a svoje utrpenie pretavuje do fantastickej muziky. Dobre pre nás. Nepredstaviteľná úzkosť, bolesti duše a strach z celého sveta okolo seba. Hudba ako dokonalá katarzia. Najmä o tom je aktuálny, najambicióznejší projekt s názvom „Winter Hours“, ktorý Hill vydáva pod hlavičkou svojej kapely TOMBS. Ak si meno zvolili podľa známeho väzenia v New Yorku, naozaj sa nedalo vystihnúť lepšie všetko to, čo skrýva vo svojich útrobách ich pestrá a strhujúca hudba, natlakovaná ako hlukový bojler tesne pred výbuchom, pripravená ničiť všetko, čo jej príde do cesty.
Komplexnosť. Modernosť. Originalita. To všetko sú TOMBS na svojom novom počine. Trojica nesmierne talentovaných muzikantov dokázala zachytiť toľko rôznych zákutí tvrdej gitarovej muziky, až sa nepripravenému poslucháčovi môže zatočiť hlava. Je v tom veľa post-rocku a post-metalu, sludge a doom. Nechýba NYHC a punková energia. O New Yorku sa hovorí, že je to najeurópskejšie americké mesto. V prípade TOMBS sa môžete možno práve preto pripraviť na to najlepšie z nórskeho black metalu starej školy – za také šokujúce gitarové víchrice by sa nehanbili ani samotní prašivci DARKTHRONE. Všetko je to mixované a podávané neuveriteľne prirodzene, nenútene, plynulým a neskutočne chytľavým spôsobom. TOMBS sú pesničkári v najlepšom slova zmysle – „Winter Hours“ trvá ani nie 40 minút, hoci väčšina týchto motívov a nápadov by bola inými hudobníkmi rozpracovávaná a žmýkaná do posledného tónu aj na ploche trvajúcej vyše hodiny, ak nie viac.
TOMBS predstavujú všetko to, čím by chceli byť, a žiaľ nie sú, na svojom novom albume ISIS. Mike Hill, Carson Daniel James a Andrew Hernandez so svojou hudbou prinášajú najfajnovejší výhonok toho, čo v minulom tisícročí zasadili NEUROSIS. TOMBS musia byť úžasnou klubovou kapelou – pri počúvaní niektorých pasáží máte pred očami zúrivo mošujúci kotol - nie náhodou vždy boli pre pána Hilla jednou z najväčších inšpirácií legendárni BLACK FLAG. TOMBS sú himalájskou horou, v základnom tábore ktorej stanujú naše domáce jednotky LVMEN a EMOR. A idú si vykrútiť krky pri pohľade nahor. TOMBS sú dokonalým príkladom súčasnej tvrdej muziky. Posolstvom pre ďalšie generácie. Aj keď si Mike Hill myslí, že žiadne ďalšie generácie už nebudú... a vy mu to pri počúvaní „Winter Hours“ jednoducho veríte.
Hluk našej generácie. Zhudobnená bolesť duše a strach. O svet a zo sveta.
9 / 10
Mike Hill
- gitara, spev
Andrew Hernandez
- bicie
Carson Daniel James
- basgitara
Justin Ennis
- bicie (na albume)
1. Gossamer
2. Golden Eyes
3. Beneath The Toxic Jungle
4. Great Silence
5. Story Of A Room
6. Divide
7. Merrimack
8. Filled With Secrets
9. Seven Stars Of The Angel Of Death
10. Old Dominion
Datum vydání: Úterý, 17. února 2009
Vydavatel: Relapse Records
Stopáž: 37:07
Těžká a bezútěšná záležitost tihle TOMBS. Poslech "Winter Hours" nedoporučuji příliš citlivým povahám, neb je docela veliké riziko, že následky by mohly být trvalé. Ozvěny starých špinavců EYEHATEGOD anebo BUZZOV*EN v moderním a zajímavém zvukovém balení působí skutečně jako tvrdý direkt přímo do tváře, který vám po těžkém dni někdo milý uštědří jako ránu z milosti. Výborná záležitost!
-bez slovního hodnocení-
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.
Když se čas zastaví, může to znamenat průser anebo taky velký svátek. Hádejte, který případ je toto? Muzikantská lahůdka, včetně novice Brendana Radigana za mikrofonem a osm podmanivých kousků, které ctí tradiční doom metal. Radost poslouchat a zkoumat!