Je potěšující, že ani jedna z kapel, kde se participují/participovali ex-členové německé tech-death metalové ikony NECROPHAGIST, nikdy nesklouzla k bohapustému kopírování originálních Suiçmezových receptů. Ať už mluvíme o ILLOGICIST, DEADBORN nebo o poznání drsnějších DEFEATED SANITY, všichni povětšinou operují mimo stezky vytyčené svéráznými artisty z Gaggenau. Výjimkou není ani OBSCURA, jež v těchto dnech vydává svoji druhou desku „Cosmogenesis“. Očekávalo se dílo více než interestantní, vždyť vedle tváří Hannese Grossmanna a Christiana Muenznera, které dobře známe z bookletu „Epitaph“, se nahrávání zúčastnila i celá řada skutečných osobností. Své si řekla šestistrunná bezpražcová basa Jeroena Paula Thesselinga (samozřejmě PESTILENCE), ruku k dílu přiložil hostující kytarový solitér Ron Jarzombek (WATCHTOWER, SPASTIC INK, BLOTTED SCIENCE), přičemž stejného nástroje se zmocnil i Tymon Kruidenier (EXIVIOUS, CYNIC). Jen tak bokem prohodím, že o sestavě okolo vokoderového krále Paula Masvidala dnes rozhodně neslyšíme naposledy...

Pokud jste pozorně přečetli úvodní řádky, jistě jste získali více méně přesnou představu, v jakých že to hudebních sférách se „Cosmogenesis“ asi bude pohybovat. Obhroublou žánrovou polohu tedy dnes nechme spát a pojďme se společně ponořit do vod, kde vládne moderně pojatý, lehkonohý a zvukově krásně vyostřený tech-death metal. Narozdíl od NECROPHAGIST, kteří po celou hrací dobu desky jedou po jediné perfektě vysoustružené koleji, OBSCURA neváhá využívat celou řadu odboček. Ostřejší vysypané nástupy a občasná kakofonická sóla sice tvorbu Suiçmezovy kumpanie připomínají velmi výrazně, nicméně aura velkých učitelů začne slábnout hned spolu s prvním uvolněným prog rockovým výletem. Ve druhé položce „Choir Of Spirits“ je cedule s nápisem „Gaggenau“ již v nedohlednu, naopak ožívá duch nenahraditelných DEATH a Chuck Schuldiner ve své „Open Casket“ spokojeně pokyvuje hlavou na znamení souhlasu. V téže skladbě je silně cítit i vliv další modly - tentokráte mám na mysli CYNIC, a to především díky využítí tolik typického vokodéru v refrénu. Kapitolou sama pro sebe je již zmíněná bezpražcová baskytara, žijící svým vlastním životem a často exhibující úplně mimo rámec kytarových linek. Jeroen Paul Thesseling (známe hlavně z bible jménem „Spheres“) se na „Cosmogenesis“ skutečně vyřádil, příjemně vrnící šestistrunka je doslova všudypřítomná, snad jen v případě rytmicky rovnější a dědictvím DEATH znovu zhusta inspirované „Incarnated“ mi jeho divoký tanec po pražcích příliš nesedí. Po paletou nálad hýřící instrumentálce „Orbital Elements“ a drsnějším death metalovém výsypu „Desolated Spheres“ (kde se znovu připomenou staří známí NECROPHAGIST) přichází na řadu skladba, která by mohla sloužit jako ukázkový vzorek „Cosmogenesis“. „Infinite Rotation“ sice potvrzuje žánrovou příslušnost nejedním pokrouceným rytmem, nicméně na druhou stranu překvapuje nebezpečně návykovým výstupem sólové kytary a především pak využitím čistého zasněného vokálu v refrénu.

Ač OBSCURA na svém novém albu neobjevila neslýchané ani dosud nepoznané, dokázala své inspirační zdroje s přehledem ukočírovat a velmi vkusně upravit k obrazu svému. „Cosmogenesis“ je poutavá, návyková a skutečně různorodá prog/tech death metalová deska, která se na pultech obchodů neobjevuje každý druhý den. Jedna z mála velkých žánrových událostí letošního jara, nenechte si ji proklouznout mezi prsty.