OF MICE & MEN - Another Miracle
Američané pro mě trochu nepochopitelně přitvrdili a jako by se vraceli k tradičním hrubým metalcore až nu-metal šablonám. Po minulém výborném albu "Tether" tedy zklamání. Ale první dojem může klamat. Ještě prozkoumám.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Utešené dozrievanie. Nič iné mi v prípade sympatických mladíkov z Floridy v súvislosti s ich aktuálnym počinom „Shogun“ jednoducho nenapadá. Krok za krokom, rok za rokom a z ambicióznej formácie násťročných faganov je zrazu metalová veličina, ktorá sa nebojí pozrieť hrdo do očí ani svojim najväčším vzorom. V tejto chvíli je úplne jedno, do akej miery „Death Magnetic“ valcuje „Shoguna“, dôležitý je skôr fakt, že TRIVIUM sú už dávno kapelou, s ktorou sa v prvej lige súčasného metalu proste ráta. Na najvyšších priečkach, samozrejme.

Kvalitná asistencia ostrieľaného producenta Nicka Raskulinecza je naozaj výrazne počuteľná. S citom pomáhal stavať aranžmány, svojou košatosťou nenápadne evokujúce prelomový počin „The Blackening“ legendárnych MACHINE HEAD, s ktorými TRIVIUM absolvovali veľmi úspešnú koncertnú šnúru. Vynaliezavé thrashové riffy umne nasekané do sviežo cválajúceho powermetalového podkladu – TRIVIUM opäť raz s prehľadom balansujú na žiletke medzi legendami žánru. Odkazy IRON MAIDEN na jednej a hviezd štadiónového thrashingu ako METALLICA a MEGADETH na druhej strane sa však postupne dostávajú do úzadia. Na doske „Shogun“ jednoducho TRIVIUM ukazujú vlastný ksicht. Novinka je síce v mnohých ohľadoch dokonalým mixom predchádzajúcich dvoch počinov – návrat k drsnosti vokálov z „Ascendancy“ a pokračovanie v hitovosti a chytľavosti „Crusade“, no s každým počúvaním poslucháč odkrýva neoddiskutovateľné poznanie – TRIVIUM sú v roku 2008 sebavedomou, inštrumentálne neustále napredujúcou, nesmierne charizmatickou a v konečnom dôsledku originálnou kapelou. Originálnou v spôsobe uchopenia zdanlivo vyčerpaných hudobných námetov, originálnou v spôsobe komunikácie s potenciálnym poslucháčom - schopnosťou zaujať mladých fanúšikov, ktorí nemajú ani poňatia o hrdinoch osemdesiatych rokov, rovnako tak starších, ktorí si radi vychutnajú čriepky svojej obľúbenej muziky šikovne pozliepanej a zabalenej do moderného zvukového šatu.

Až na nepodarený, riadne kŕčovitý refrén songu „Into The Mouth Of War We March“ je „Shogun“ naozaj zdrvujúcou a bezchybnou jazdou nesmierne talentovaného hudobného zoskupenia. Zatiaľ urobili všetko správne. Zatiaľ všetko nasvedčuje tomu, že aj o desať rokov budú pevnou súčasťou ich koncertného setu výnimočné kúsky ako „Kirisute Gomen“ alebo „Down From The Sky“. TRIVIUM sú nielen parádnym mostíkom medzi minulosťou a súčasnosťou heavy metalu. TRIVIUM sú jeho viac ako nádejnou budúcnosťou.
S pravdepodobnosťou blížiacou sa k istote album, o ktorom budeme v budúcnosti hovoriť ako o opus magnum z dielne TRIVIUM.
9 / 10
Matthew Kiichi Heafy
- spev, gitara
Travis Smith
- bicie
Corey Beaulieu
- gitara
Paolo Gregoletto
- basgitara
1. Kirisute Gomen
2. Torn Between Scylla And Charybdis
3. Down From The Sky
4. Into The Mouth Of Hell We March
5. Throes Of Perdition
6. Insurrection
7. The Calamity
8. He Who Spawned The Furies
9. Of Prometheus And The Crucifix
10. Like Callisto To A Star In Heaven
11. Shogun
What The Dead Men Say (2020)
The Sin And The Sentence (2017)
Silence In The Snow (2015)
Vengeance Falls (2013)
In Waves (2011)
Shogun (2008)
The Crusade (2006)
Ascendancy (2005)
Ember To Inferno (2003)
Trivium (EP) (2003)
Datum vydání: Středa, 24. září 2008
Vydavatel: Roadrunner Records
Stopáž: 66:41
Produkce: Nick Raskulinecz
Studio: The Sound Kitchen Studios, Franklin, TN
Slušné album,Trivium si drží od minula vysoký standard. Nejlepší skladby: Kirisute Gomen a Shogun
Američané pro mě trochu nepochopitelně přitvrdili a jako by se vraceli k tradičním hrubým metalcore až nu-metal šablonám. Po minulém výborném albu "Tether" tedy zklamání. Ale první dojem může klamat. Ještě prozkoumám.
Je to slaboučké, praví největší redakční příznivec TŘÍ SESTER a má pravdu. Jak také jinak v tempu, v kterém Sestry vydávají studiová alba, a po poměrně povedeném minulém "Františkovi z Braníka" (osmnáctém?). Prostě už to v tom počtu občas zaskřípe, no.
Dvanácté album norské stálice je komplexní deathovou fošnou míchající severský evropský styl s klasikou zpoza oceánu. Je to povedené dobře zvukově a produkčně ošetřené album především pro milovníky tradic a old school přístupu.
Nová deska MH je strašná, přitom nová deska AIRBRUSHER je zase výborná, i když ne tak jak Dirndl vykálenej! Všechno je relativní, nic černobílé, pravda někde mezi a Franta Štorm je střešovický troll. Mistře, nemáte ňáké zkažené album třeba za polovic?
Gene Palubicki se opět vynořil z podpalubí se svým hlavním projektem PERDITION TEMPLE. Od zásadního člena ANGELCORPSE nejde čekat nic jiného, než sázka na agresivní a pekelným plamenem očazený blackened DM. Není to špatné, ale raději poslechnu originál.
Domáca scéna robí v tomto roku radosť a toto je jeden z najsilnejších dôkazov. Bratislavskí tínedžeri a ich debutový album plný pozitívnej energie v pozoruhodne chytľavom heavy/death/folkovom mixe. Ten ženský spev je veľká paráda!
Hlavní postava amerických CROWBAR vydala své druhé sólové album a je to hudba vracející se až k sabbatovským principům starého tradičního doomu. Občas připomene i retro hrátky krajanů CLUTCH. Škoda, že je to většinu času trochu moc utahané bez energie.





