LIK - Necro
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je zaujímavé čítať si svoju vlastnú, tri roky starú recenziu na album „Dark Ages“ s ódami na najtemnejšiu a najtvrdšiu podobu SOULFLY a počúvať pritom novinku „Conquer“, ktorá z podobných prívlastkov robí ozrutným spôsobom trhací kalendár. Veru, žijeme oveľa temnejšiu dobu v porovnaní s rokom 2005 a Max Cavalera ako citlivý umelec túto skutočnosť dokonalým spôsobom reflektuje a pretavuje do nôt, ktoré svojou ťažobou a naliehavosťou prinášajú neuveriteľnú katarziu.
Rovnako tak má Max (možno ešte viac manažment okolo neho na čele s manželkou Gloriou) prst na tebe doby a veľmi umne kuje železo za horúca. Thrash metal vo všetkých podobách zažíva dnes doslova novodobú explóziu, bola by škoda nevyužiť plné priehrštia nápadov pozoruhodne plodného autora, ktorý nielenže stál pri jeho prvotnom šírení po celom metalovom svete v druhej polovici osemdesiatych rokov, ale ešte aj dnes s prehľadom surfuje v búrlivých komerčných vlnách plných mladých dravých žralokov.
„Conquer“ v mnohých ohľadoch nepripomína typický album SOULFLY. Je skôr vyzretejším, mohutnejším nasledovníkom tohtoročného zárezu „Inflikted“, ktorý Max spáchal na veľkú radosť všetkých fanúšikov starej SEPULTURY so svojím bratom Igorom pod hlavičkou CAVALERA CONSPIRACY. Masívny základ thrash a death metalu starej školy je tu spracovávaný zručnými majstrami svojho remesla do nesmierne vzrušujúcej podoby. Žiadny brazílski či balkánski ľudoví umelci, až na pár príjemných reggae a dubových vsuviek je „Conquer“ predovšetkým prísnym diktátom zdrvujúcej metalovej rúbanice. Pôvodný zámer vychádzať zo zlatých osemdesiatych rokov a odkazu velikánov tých čias je tu dotiahnutý do pozoruhodných detailov. Skúste si napríklad vypočuť skladbu „Warmageddon“, v podstate dokonalú zrážku typických poznávacích znamení BOLT THROWER a SLAYER. V riffovej ťažobe s názvom „Touching The Void“ sa dokonca cestovalo v čase až do prvej polovice rokov sedemdesiatych – je skrz-naskrz prekrásnou poctou tvorbe starých BLACK SABBATH.
Ak zostal Max verný niektorému z pracovných postupov pri tvorbe SOULFLY, tak rozhodne spolupráci so zaujímavými hosťami. David Vincent z MORBID ANGEL si s chuťou zareval v majestátnej otváračke „Blood Fire War Hate“, boxer Dave Peters, líder nebezpečne metalických hácéčkárov THROWDOWN je ozdobou parádnej singlovky „Unleash“.
„Conquer“ je, čo sa textov a v konečnom dôsledku aj hudobných aranžmánov týka, vojnový album plný temnej krásy a zdravej agresivity. Po inštrumentálnej stránke ide opäť raz o jasný dôkaz všestrannosti a talentu všetkých zúčastnených pánov muzikantov – najmä však Marca Rizza, ktorý v jednej chvíli svojou gitarou orie na krvavých thrash-deathových poliach („Doom“, „For Those About To Rot“) a o pár minút neskôr už relaxuje v takmer art rockovej atmosfére šiesteho pokračovania kompozície „Soulfly“. Viac ako pozoruhodné.
Najlepší album od SOULFLY? Určite áno, hoci vám na ňom bude chýbať mnoho z tých „starých“ SOULFLY, ktorí svoj umelecký vrchol zažili predovšetkým na doske „Prophecy“, v hitovkách typu „Moses“. V roku 2008 ide jednoducho o iné, tvrdšie a metalovejšie hudobné teleso.
Najmetalovejší = najlepší album od SOULFLY.
9,5 / 10
Max Cavalera
- spev, gitara, berimbau, sitar
Marc Rizzo
- gitara, flamenco gitara
Bobby Burns
- basgitara
Joe Nunez
- bicie, perkusie
1. Blood Fire War Hate
2. Unleash
3. Paranoia
4. Warmageddon
5. Enemy Ghost
6. Rough
7. Fall Of The Sycophants
8. Doom
9. For Those About To Rot
10. Touching The Void
11. Soulfly VI
Enslaved (2012)
Omen (2010)
Conquer (2008)
Dark Ages (2005)
Prophecy (2004)
3 (2002)
Primitive (2000)
Soulfly (1998)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Roadrunner Records
Stopáž: 57:20
Produkce: Max Cavalera
Studio: Porch Studio, Orlando, FL
ja nemozem pochopit ludi co tomuto albumu davaju hodnotenia pod 8 u mna je to jasna 10
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.
Když se čas zastaví, může to znamenat průser anebo taky velký svátek. Hádejte, který případ je toto? Muzikantská lahůdka, včetně novice Brendana Radigana za mikrofonem a osm podmanivých kousků, které ctí tradiční doom metal. Radost poslouchat a zkoumat!