Slíbil jsem si, že v tomto článku ani jednou nepoužiji slovo MESHUGGAH. Sakra! Nu dobrá. Tímto opravuji svůj místopřísežný slib. Použiji výše zmíněné slovo jen jednou za článek. Tak a o čem že to dneska bude? Českobudějovičtí se vytasili s novým thrashcoreovým struhadlem s nepravidelným mřížkováním a po důkladném seznámení musím konstatovat, že ze mě po těsnějším kontaktu zbyla pouze hromada malých obroušených polygonů.

Silně podladěné kytary s hutným neprostupným zvukem a místy arytmické motivy dávají tušit, že vlna math metalu již dolehla i na českou republiku, ale zatím jen bázlivě prozkoumává terén. S potěšením dodávám, že album „Fake“ nezní jako pokus o plagiátorství, je z něho cítit spíše úcta ke stylotvůrcům a vlastní invenční vklad. Do tu zvlněně thrashcoreových, jindy těžce lámaných záseků probleskují sólové kytarové aktivity, které jsou mnohdy prohnány pokřivenou optikou thordendalovských realit. Zde bych se možná na chvilku zastavil, protože právě poněkud neurotická sólová kytara tohoto charakteru je v tvorbě COLP novým prvkem. Hezkým příkladem je čtvrtá skladba „The Proncess“ nebo pak „Thirtsty Tune“. Nejlepší vály, opomenu-li silný otvírák „Caine´s Lament“, naleznete ve středovém pásu alba, velmi těžce byste ale hledali výrazně slabší píseň. Ta na „Fake“ prostě není. Oproti minulému „Submisive“ se mi zdá novinka poněkud pomalejší a emočně dusnější. Nečekejte však polevení ve výsledné brutalitě. Ta je dorovnávána tlakem kytar, neprostupnými riffovými monumenty, úderností i Rajčeho vokálem.

Zvukovému hávu nelze vytknout téměř nic. Stylizace je celkem okatá, ale co… K hudbě to sedí velmi dobře, je vidět, že se COLP naučili s Doležalem pracovat tak, že se výsledný produkt dá zařadit mezi skvosty z jeho dílny. Velká škoda, že si pánové Paste a Rajče nepořídili osmičky již před nahráváním, protože to mohlo po zvukové stránce dopadnout ještě zajímavěji. COLP touto deskou potvrzují své hráčské i skladatelské kvality, k ještě lepšímu dojmu by přispělo více svojskosti, protože inspirace švédskými matematiky je ze současné tvorby COLP přeci jen cítit na hony daleko.