NOISETRAP - From the Cornfields
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po dvou CD nám východoněmečtí Maledictive Pigs připravili třetí flák masa. Balení čerstvého stejku je sice poněkud fádní, ale uvnitř se skrývá... inu, není to právě nejjemnější roastbeef na francouzský způsob, ale taky to není sprostý nazelenalý tatarák od řezníka z Tesca. Prostě něco mezi tím, řekněme poměrně slušně naklepaný řízek. Jak již z názvu vyplývá, tahle skvadra hraje deathmetal. Zdráhám se tomu říkat přímo death/grind, ačkoli MP by to možná slyšeli rádi.
Přece jenom ačkoli jsou i po svém třetím CD Maledictive Pigs jistou nadějí německé brutální hudební scény, stále mají co do instrumentálních schopností i originality za smečkami jako Necrophagist, Profanity či Orth hodně co dohánět. Momentálně mají Maledictive Pigs blíž ke svým krajanům Harmony Dies, Mental Aberration či Resurrected, i když by se možná sami raději více podobali např. Dying Fetus, což se jim místy koneckonců i daří, hlavně v některých slammovějších pasážích. Jejich death (místy skutečně death/grind) není špatný, ale podle mého názory by jim na pestrosti i hutnosti přidala druhá kytara. Prý už ji mají, ale na desce prostě chybí. Nejen, ale i následkem toho jsou kytarové linky poněkud ploché a postrádají místy potřebný spád. Snad je to způsobené i poněkud zastřeným zvukem. Textově se Maledictive Pigs příliš nevyjímají v záplavě podobně laděných kapel – trocha gore, trocha lamentace proti náboženství, trocha obavy z postupného zániku světa. Nic světoborného. Přesto musím uznat, že ačkoli není na osmi záležitostech nacházejících se na Bloodshed nic obzvlášť výjimečného, jedná se o dobře zahraný deathmetal, či chcete-li death/grind, který příznivce tohoto stylu neunudí a v žádném případě neurazí. K širšímu prosazení se mezi záplavou podobných kapel bude však třeba udělat ještě pár rozhodných kroků.
8 / 10
1. Angel
2. Merciless Killing
3. Putrid Autopsy
4. Horrible Creation
5. Written In Blood
6. Soul Amputation
7. Human Downfall
8. Morbid Dreams
9. Bloodshed
...still untitled... (2003)
Bloodshed (2001)
Reborn (2000)
Funeral Sermon (1995)
Apathetic Faces (demo) (1992)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Cudgel Agency
Stopáž: 32:59
Toto cd som si kúpil po dobrom dojme zo split-sedempalca so Skinless, kde ma ich muzika zaujala... Ale... zvuk na tomto albume nie je ten z extra vydarených - zdá sa mi tak nejak prebasovaný, ani songy neznejú až tak dobre... Miestami sa síce nájdu skvelé pasáže, ale celé je to zabalené v "tradičných" pasážach a postupoch, takže mi to príde akési stereotypné a občasné klepačky to nezachránia...
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Neortodoxní blackmetalová libůstka produkovaná Andrea Petuccou z AD NAUSEAM. V kopácích nepolevující nálet a tence nazvučené, ale velmi drásavé kytary dávají desce tísnivou atmosféru, jakou má jen málokterá nahrávka.
Úvod hodně úderný a intenzivní, zatímco závěr obsahuje pomalejší, náladovější a osobnější atributy. Koncept zvuku je syrový a realistický, s patrnou snahou zachytit co nejryzejší esenci kapely bez zbytečné „kosmetiky“. Dojmy s časem dále rostou.
Post hardcore, artrock i melancholická vlídnost. Současní THRICE ale mají blíže k vyhrocenější alternativně rockové emotivnosti než k uvolněně vzdušné poloze, kterou jsem cítil z minulého alba „Horizons/East“. A mě to vůbec nevadí.
Co očekávat od britské kapely, která je pojmenovaná po slavné písni IRON MAIDEN? Pochopitelně to je kultivování odkazu svých slavných vzorů, chvílemi s přispěním modernějších melodických směrů. Přesto je to slušný retro heavy metal.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.





