TEETH - The Will of Hate
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je sympatické, že vydavatelství Redblack čím dál tím častěji sahá po skupinách, které se svým zaměřením značně odlišují od striktně metalové produkce. Navíc tyto kapely na svých deskách předkládají kompaktní a ucelené výtvory, nikoliv sezónní rychlokvašky. Tím chci říct, že tomuto albu muselo předcházet několik let tvůrčí práce a ujasňování si směru. Natolik zní kompaktně. Pokud se vrátím k těm kapelám, které u moravského vydavatelství nastolily nový směr, pak věřte že mám na mysli nadějný loňský debut kapely APATHEIA, který upoutal intimní atmosférou a citem pro ospalou jitřní melodiku. ILLEGAL ILLUSION jsou jejich další akvizicí a přestože se stylově od kapely APATHEIA trochu liší, i oni přišli s velmi vyzrálou nahrávkou.
Hudba ILLEGAL ILLUSION je dráždivou kombinací melancholické atmosféry a plynule stupňovaného napětí. Vyznačuje se tedy podobnými vlastnostmi, jaké mají v oblibě švédští smutnílkové z KATATONIE. S tím rozdílem, že moravská parta působí ve vygradovanějších fázích naléhavěji a s větší touhou po boji, než tomu je u odevzdaných Švédů. Tím samozřejmě nemyslím, že by naše formace byla kvalitnější, jen je prostě v určitých fázích podstatně živelnější. Jejich debutové album nás zavádí na surrealistickou výpravu skrze sny, ve kterých, nezasahujíc do děje, míjíme mlhavé obrazy z dávných věků. Vidíme tváře těch, kteří zde před staletími prožívali své příběhy, aby po čase na věky odešli. Poetické obrazy z hlučných středověkých tržišť před námi plynou, jako bychom se dívali na nějaký prapodivný dokument. Emotivní atmosféra radosti i smutku uvnitř kamenných chatrčí ostře kontrastuje s životem v chladných aristokratických komnatách a my si náhle uvědomujeme, jak málo se na tom celém do dnešní doby změnilo. To lidské mraveniště je totiž stále stejně plné zatvrzelých předsudků, bariér a nepřekonatelných dogmat. Zanechme tedy snění a přejděme k popisu inspiračních zdrojů.
Jestli můžu zvolit nějaké konkrétní přirovnání tvorby této nadějné formace, pak jde o plynulý atmosférický rock vzhlížející jak k odkazu PINK FLOYD, tak k jedné kapitole rockové historie, kterou psaly indiekytarové partičky v posledních dvou dekádách. Samozřejmě je zde i mnoho metalových ingrediencí, které nám připomenou nezapomenutelné „dračí časy“ britských PARADISE LOST, ale to opravdu jen náznakově. Jde samozřejmě jen o inspirační zdroje, protože ILLEGAL ILLUSION jsou v podstatě kapelou, která zní velmi aktuálně, natož pak podobně s některou ze zmíněných legend. Osobně tedy považuji album „Under The True Color“ za dosud nejpovedenější výtvor vzešlý z Redblacku a to zejména díky celkové ucelenosti kompletu, nepřebernému množství skvělých momentů a naprosté hudební aktuálnosti. Skvělá práce.
Pokud máte v oblibě některá z těchto alb, pak věřte, že ILLEGAL ILLUSION jsou kapelou pro vás:
ANATHEMA – „A Fine Day To Exit“
KATATONIA – „Viva Emptiness“
PLACEBO – „Sleeping With Ghosts“
PARADISE LOST – „Draconian Times“
SPIRITUAL BEGGARS – „Ad Astra“
A PERFECT CIRCLE – „Mer De Noms“
Ucelené, temně rockové album plné naléhavosti a utajovaných emocí. Velmi vyzrálý komplet stojící na kouzelných kytarových plochách.
8,5 / 10
Jiří Bialik
- zpěv, kytara
Matěj Kudela
- kytara
Michal Kudela
- baskytara
Michal Sobotka
- bicí
1. Localy Desensitized
2. The Opposite Paint Of Stone
3. Bandages
4. A Kite´s Time Table
5. Nobody, To Nobody, Nothing…
6. Puding Tapestry Burying Backwards
7. Ceramic
8. Adding Zeroes
9. Master Of Ceremonies
10. Crumb
Dried Blood Syndrome (2019)
Things After Death (2012)
Veto (2009)
Under The True Color (2007)
Day Counting, Night Counting (2003)
a.m. DIODE (EP) (2000)
LIVEring In Stará Pekárna (live EP) (2000)
Shy (1998)
Thread (demo) (1996)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Redblack
Stopáž: 35:23
Produkce: Illegal Illusion
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.