Všeobecně se má za to, že devadesátá léta byla pro death metal zlatou érou. Je fakt, že tu byla dlouhá řada kvalitních seskupení, která tento styl reprezentovala velmi úspěšně, ale pro některé z nich se stal poněkud těsným (týká se to zejména evropských kapel), a proto se začaly v jejich tvorbě objevovat prvky z jiných (někdy i zdánlivě s death metalem neslučitelných) hudebních žánrů a nebo se od death metalu nadobro odvrátili. Někdo se obrátil proti proudu času a nechal se inspirovat rockovými velikány minulosti (GOREFEST, ENTOMBED), jiní velmi povedeně zakomponovali do své tvorby elektroniku  (AMORPHIS) a několik skupin se rozhodlo přeřadit na nižší rychlostní stupeň a namísto agresivity ve své hudbě upřednostnit jiný aspekt, a to náladotvornost a snahu o navození určité atmosféry (TIAMAT, THERION).

Právě na desce „Ho Drakon Ho Megas“ se začali THERION výrazněji vymaňovat z death metalové škatulky a byla zde zřejmá snaha o směřování do klidnějších vod. Úvodní „Baal Reginon“ sice končí „sypačkou“, ale již na první poslech je jasné, že téměř „techno-deathové“ orgie z předchůdce „Beyond Sanctorum“ se tady rozhodně konat nebudou („Baal Reginon“ byla jedna z mála písní z toho starého období, kterou THERION ještě donedávna hráli na koncertech – nyní probleskla zpráva, že už Christopher nechce věci z této éry vůbec hrát živě a já jen doufám, že se z toho vyklube pouze kachna, protože stavět veškerý koncertní repertoár na „post-Theliovské“ éře, to by se mi vůbec, ale vůbec nelíbilo…). Druhá v pořadí „Dark Princess Naamah“ má podobnou šablonu, tzn. po klidné (skoro až „sabbatovské“) pasáži následuje klasický deathový klepec. Ústřední riff „A Black Rose“ si Chris vypůjčil od Jamese Hetfielda a jeho „Holier Than You“ (on si Chris vůbec dost často vypůjčuje... pozn. DKM) a povedlo se mu na tomto základě postavit celkem příjemný thrashový kousek.

Při poslechu skvělé „Dawn Of Perishness“ si člověk (tedy já) nejvíc uvědomuje jaká je škoda, že Chris na posledních deskách nalezl „odbytiště“ u heavymetalových fanoušků (jedna vlaštovka v podobě hrubého vokálu u „Typhoona“ jaro nedělá) a že mu s přibývajícím věkem víc než na uměleckých ambicích záleží spíš na výši bankovního konta. Nejnovější tvorbu THERION neshledávám zase tak odpudivou, ale přijde mi jako taková rychlokvaška. Alba jako jsou „Ho Drakon Ho Megas“ nebo „Lepaca Kliffoth“ se neoposlouchají nikdy, zatímco i ty největší hity z „Lemurie“, či „Siria B“ časem a opakovaným poslechem jakoby ztrpknou a prakticky nic člověka nenutí, aby si je opět poslechl. 

Po zběsilé „The Eye Of Eclipse“ následuje „The Ritual Dance Of The Yezidis“, kterou si docela dobře dokážu představit coby soundtrack ke hře Diablo 2, konkrétně pak k městu Lut Gholein. Kombinace orientálních nástrojů, podladěných kytar a zkresleného growlingu je vskutku impozantní. Dynamickou „Powerdance“ s heavymetalovou vsuvkou následuje pomalu rozjíždějící se „Procreation Of Eternity“, ve které se opět dočkáme inspirace METALLICOU (konkrétně pak na písničkou „Call Of Ktulu“).

Vrcholem alba je na dvě části rozdělená titulní věc. První díl nese název „Ho Drakon Ho Megas, Act 1: The Dragon Throne“ a jedná se vlastně jen o Chrisův monolog za doprovodu „hromovládně-doomovských“ bicích, který plynule přejde v část druhou a to „Ho Drakon Ho Megas, Act 2: Fire And Ecstasy“. Zde dominuje monotónní klávesová melodie, která společně se strojovou rytmikou a Chrisovým zkresleným vokálem navozuje děsivou, téměř apokalyptickou atmosféru. Jako by se death metalová hydra ještě pokoušela vzepřít se svému osudu a nechtěla dobrovolně předat vládu právě narozenému heavymetalovému dráčkovi, který se v plné síle odhalil o dva roky později na „Lepaca Kliffoth“…

Albem „Ho Drakon Ho Megas“ se Christopherův ansábl důstojně rozloučil s tou původní érou vlastního vývoje. Deska plynule navazuje na své dva předchůdce, ale také nenásilně naznačuje, kam se bude skupina ubírat do budoucna. Je jasné, že v dnešní době si většina lidí pod pojmem THERION představí něco zcela odlišného, než je rozzuřená saň s plameny v tlamě, ale bylo by rozhodně velkým omylem nechat upadnout tuto bestii v zapomnění.