Tak že bychom tady měli zase další hvězdu gothenburského hoblování? Promo leták přiložený k debutní desce švédských mladíků SONIC SYNDICATE nešetří superlativy a jak už to v podobných případech chodí, všechno je nakonec trošku jinak. Tím však nechci tvrdit, že šestice s věkovým průměrem okolo 20-ti let sdružená kolem bratrského klanu Sjunnessonových, přišla se špatným albem.

Samozřejmě, že od takovýchto benjamínků nelze čekat žádnou originalitu, ale hlavně přehrávání svých hudebních vzorů. Otázkou pak zůstává, zda-li z tohoto kopírování vzejdou přinejmenším záblesky zářné budoucnosti, která s sebou přinese i vlastní osobitost a pohled na věc. Tyto předpoklady si troufám tvrdit SONIC SYNDICATE mají, byť záblesky vlastních nápadů zatím jen velmi nesměle vystrkují růžky. Už od první skladby „Jailbreak“ je každému zainteresovanému totiž nad slunce jasné, že hlavním inspiračním zdrojem mladých Švédů jsou jejich v současnosti hvězdní krajané SOILWORK. Hlavní důraz je kladen na silné a chytlavé refrény a obzvláště ten ve druhé „Enhance My Nightmare“ považuji za výtečný. Právě v této písni byste nepoznali rozdíl mezi učitelem a žákem. Jinak se samozřejmě jedná o žánrovou klasiku - čili ostré kytarové riffy, brutální vokál a plasticky znějící klávesy opět ala SOILWORK.

Album je rozděleno do tří částí, což mě osobně nijakým způsobem ani nepřijde, protože celé se nese de facto v jedné hudební rovině. Kapele však i přes zjevné plagiátorství nelze upřít schopnost složit poutavé metalové hity, a jak již bylo uvedeno, najdou se i momenty, kdy svým vzorům velmi výrazně šlape na paty. To je myslím, když uvážíme věk členů SONIC SYNDICATE, rozhodně chvályhodný fakt dávající velikou naději do budoucna. Instrumentálně i produkčně je deska ošetřena na výbornou. Kytary správně zabíjí a vůbec celé nazvučení nahrávky snese ty nejpřísnější měřítka.

„Eden Fire“ není deskou, která vás posadí na zadek. Spíše se jedná o první a dosti výrazný schodek, který by měl SONIC SYNDICATE vynést na úroveň popularity žánrových kolegů Dle fotografií je navíc vidět, že kapela sází i na módní image, takže nepodceňuje žádnou stránku propagace. Tohle sice nejsou atributy, které by mě nějakým způsobem ovlivňovaly, ale pokud jde image ruku v ruce s kvalitní muzikou, nemám s tím nejmenší problém. SONIC SYNDICATE mají na svém kontě první dlouhohrající desku, kterou lze odporučit hlavně fanouškům SOILWORK, IN FLAMES anebo DARK TRANQUILLITY a která by se v konkurenci podobně znějících kapel neměla ztratit. Uvidíme, co se bude dít dál.