SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ševci se zas jednou sveřepě drželi svého kopyta a svým věrným zákazníkům nenabídli sice žádné překvapení, leč standardní a očekávanou kvalitu. Ano, bylo by nanejvýš pošetilé předpokládat, že kapely jako MADBALL se někdy změní. Pohrobci legendárních AGNOSTIC FRONT se do mé mysli poprvé připomněli v roce 1994 s explosivní deskou „Set If Off“ představující kapelu jako velmi důstojné pokračovatele klasické NYHC školy. Zajímavým faktem bylo, že křiklounovi Freddymu bylo tehdy 17 let.
Nyní, po více než deseti letech jsou myslí MADBALL pořád v nehostinných a nebezpečných ulicích Brooklynu, obávané to čtvrti New Yorku. Místo, kde jsou násilí a kriminalita stejně samozřejmé, jako ranní východ slunce, nedává svým mladým obyvatelům příliš šancí na solidní uplatnění a právě neutěšená sociální situace a mizivé vyhlídky na lepší život stály u zrodu newyorkského hardcoreového hnutí. Dnes už je pro staré pardály ze scény situace přeci jen poněkud jiná. Svá alba vydávají u metalových major labelů, nezřídka koncertují pro početné publikum a jejich muzika se poslouchá na celém světě. Z tohoto pohledu dnes právě textová složka tvorby MADBALL působí poněkud vykalkulovaně a jako sázka na jistotu a „pohodlí“ v řadách mladých zatracenců zcela zavržených systémem.
Nehodlám však zbytečně kritizovat, neboť kromě tohoto ideologického rozporu jinak není co. MADBALL totiž i nadále pádně dokazují svůj původ a hlavně, že hardcore je stalé jejich život. Našlapaná deska plná typicky ostrých vypalovaček je pádným důkazem a nic na tom nemění ani fakt, že se kapela za dobu své existence v podstatě nikam neposunula. I když tohle je velice relativní, neboť když srovnám právě „Set If Off“ s novinkou, tak ta oproti značně syrové a neučesané deset let staré nahrávce působí o dost konvenčněji. Ačkoliv MADBALL pořád hrnou řádně nabroušený power hardcore, čas však ostří jeho hran nepatrně otupil. Celkovým pojetím mi „Legacy“ velmi připomene hlavně další legendu z města na řece Hudson, a to SICK OF IT ALL. Ať už hovoříme o zvuku kytar, Freddyho barvě hlasu a frázování a hlavně o celkových aranžmá jednotlivých skladeb. Tyto jsou okořeněny velice solidně zvládnutými sbory dodávající jim ještě militantnější odér.
Solidní práce, která určitě nezklame. Prapor s logem MADBALL se i nadále hrdě tyčí nad Brooklynem.
„Fight! There Is No Mercy For The Helpless In This Life. Fight!“
Solidní práce, která určitě nezklame. Prapor s logem MADBALL se i nadále hrdě tyčí nad Brooklynem.
6,5 / 10
1. Adapt And Overcome
2. Heavenhell
3. Behind These Walls
4. Legacy
5. Timebomb
6. Darkest Days
7. The Crown
8. War And Hate
9. Until Then
10. Final Round
11. Damned
12. For My Enemies
13. 100%
14. Hardcore Pride
15. H.C.United
16. Worldwide
For The Cause (2018)
Hardcore Lives (2014)
Empire (2010)
Infiltrate The System (2007)
Legacy (2005)
Best Of Madball (2003)
NYHC (EP) (2002)
Hold It Down (2000)
Look My Way (1998)
Demonstrating My Style (1996)
Set It Off (1994)
Balls Of Destruction (1989)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Roadrunner Records / Universal Music
Stopáž: 33:39
Produkce: Zeuss And MADBALL
Studio: Planet Z Studios, Hadley, MA (USA)
-bez slovního hodnocení-
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





