SIGH - Goh-Ka
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Agilný slovenský label Deadbutcher je celkom milým prekvapením, od profesionálneho prevedenia promo materiálov až po samotné výborné spracovanie obalov a bookletov vydaní zastrešených kapiel. Na tomto šesť skladbovom splitku si delia miesto Maďari FALLENINTOASHES a českí AMBROSIA. Obe formácie to drtia v HC s nezanedbateľnými vplyvmi metalu, ale každá po svojom.
Ako prví prichádzajú so svojou trojicou skladieb na rad FALLENINTOASHES. V porovnaní s aktuálnym samostatným mini CD s názvom „Laments For Lost Victories“ (vyšlo koncom roku 2004 u Deadbutcher Records a ešte sa mu budeme venovať) vyznievajú FIA ešte pomerne nevyzreto a chaoticky, avšak už vtedy brutálne a tvrdo. Základom je rýchla nádielka so sekaným riffovaním a kričaným vokálom s občasnými (nie príliš podarenými) pokusmi o prienik do melodických refrénov. V ich trojici skladieb aj pre spomínanú chaotickosť a evidentnú nevyzretosť žiaľ nudia.
S nástupom materiálu od českých AMBROSIA prichádza precitnutie do riadne emotívneho HC švihnutého melódiami a náladou tak trochu na spôsob posledného počinu švédskej legendy AT THE GATES. Nenápadnému melodickému brúseniu gitár na rytmickom podklade valiacom sa v strednom tempe kraľuje ukážkový vrieskaný vokál trochu evokujúci nemeckých DISBELIEF. AMBROSIA na svojom malom priestore ani zďaleka nenudí a počas gradovania záverečnej „Beatiful Lies“ mnou chvíľami triasli podobné pocity ako pri počúvaní skladieb Bjorlerovcov.
Nad obsahom tohto split CD zďaleka nie je dôvod jasať, predstavuje dve viac alebo menej originálne zoskupenia s tvorbou odrážajúcou vtedy aktuálne schopnosti oboch kapiel. Zdravý a neurážajúci priemer. Odvtedy však FIA stihli vydať pestrejší materiál a ešte viac som zvedavý, čo v budúcnosti stvoria AMBROSIA, ktorí z tohto splitka vychádzajú jednoznačne lepšie.
Nad obsahom tohto split CD zďaleka nie je dôvod jasať, predstavuje dve viac alebo menej originálne zoskupenia s tvorbou odrážajúcou vtedy aktuálne schopnosti oboch kapiel. Zdravý a neurážajúci priemer.
5 / 10
FALLENINTOASHES:
Zolee
- spev
Barney
- gitara
Zsolt
- bicie
Csaba
- basgitara
Elliott
- gitara
AMBROSIA:
Michal
- spev
Jirka
- gitara
Pavel
- gitara
Kvetak
- basgitara
Mickey
- bicie
1. FALLENINTOASHES: End Of Despair
2. FALLENINTOASHES: On The Broken Wings Of Change
3. FALLENINTOASHES: Beauty
4. AMBROSIA: Grains Of Sand
5. AMBROSIA: Stolen Tomorrow
6. AMBROSIA: Beatiful Lies
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Australané WEREWOLVES se s tím nepářou a od debutu v roce 2020 vydávají každý rok jedno album. Možná už jedou v zaběhnutých kolejích, ale jejich energický death metal funguje i na sedmé desce. Tahle parta zkušených hudebníků svůj um prostě dovede prodat.
Sympaticky roztěkaný technický death/thrash metal. Riffy přeskakují v nepředvídatelných úhlech, rytmika neustále podkopává půdu pod nohama a celé album vyvolává dojem kovostroje, který se vymkl kontrole, ale stále dokonale ví, co dělá.
Zajímavá alternativa k AUGUST BURNS RED a jejich aktuální desce „Season of Surrender“. HASTE THE DAY představují to lepší, co současná metalcore scéna nabízí. Jejich agresivně melodické pojetí nezapírá tradice, přichází však v moderním kabátku.
Melancholický post-rock říznutý progresivním popem z Japonska. Překvapí bohatými aranžemi i skvělou prací s dynamikou a emocemi. Pokud překousnete lehce „mňoukavý“ zpěv, čeká vás výborná alternativně-rocková deska.
Trochu teatrální gothic/doom metal (ostatně jsou to Italové, tak se není čemu divit). Po hudební stránce je vlastně zcela v pořádku a má i své světlé momenty. Jen přes ten afektovaný vokál se prostě nemohu dostat.
SEVEROTH opět poctivě plní normu jedné hodiny hracího času v režii výpravného a současně i rozjímavě-meditujícího atmo black metalu. Nejlépe je ve druhé a třetí skladbě, kdy „Waves“ občas připomenou čelní srážku WOODS OF DESOLATION, DRUDKH a LUSTRE.





