Velmi dobře si vzpomínám na některé rozhovory se švédskou modlou DARK TRANQUILLITY bezprostředně po emisi alba "Damage Done". Především dvě hlavní osoby, Mikael Stanne a Niklas Sundin, se shodně vyjádřili v tom smyslu, že výše uvedená nahrávka bude tou zaručeně poslední, jenž bude zastřižena přesně podle konzervativního gothenburského vzorce. Rovněž zazněly i smělé plány ohledně budoucnosti, ve které měla kapela jednou pro vždy opustit bezpečný stylový přístav a vydat se všanc rozbouřenému oceánu experimentů, kde jen málo odvážných posádek nekončí svoji pouť roztříštěných o ostrá skaliska neúspěchu.

Po dvou letech se však věštba ohledně nahrávky nadupané inovátorstvím až po střešní tašky ukazuje jako zcela lichá. Ano, "Character" je opět tradiční, velmi tradiční deska, ve své podstatě snad ještě více konzervativnější než její předchůdkyně. To však ale v žádném případě neznamená, že se jedná o desku špatnou. Zatímco "Damage Done" vkusně rekapituluje tvorbu kapely z období od "The Mind´s I" (1997) až po "Haven" (2000), "Character" jde v exkurzech do historie ještě mnohem dále a představuje ještě nápadnější výlet směrem ke kořenům kapely. Je to částečný návrat ke "The Gallery" (1995), ovšem s elektronickými eskapádami klávesáka Martina Brändströma a hlavně se současným zvukem (jasná rána do opuchlých obličejů všech mudrců razících nesmyslnou teorii o nulové zvukové evoluci Fredmanu). Z časů, kdy si druhé a dle mého názoru zatím nejlepší album DARK TRANQUILLITY razilo komplikovanou cestu ke sluchovodům příznivců převážně black a death metalu, se toho na "Character" zachovalo celkem dost. Prvořadý je vokál Mikaela Stanneho, který místy nabývá i tak zrůdných kontur, jako při "Edenspring" nebo "Lethe" - nesmrtelných to klenotech z "The Gallery", které i dnes bez sebemenších problémů pokládají posluchače tvrdě na lopatky. Bicman Anders Jivarp se musel rovněž rozpomenout na své mládí a velmi důkladně procvičit čtveřici svých končetin, neb tak rychlý blastbeating jako předvádí v otevírací skladbě "The New Build" jsem od něj ještě neslyšel.

"Character" je nejtvrdším albem DARK TRANQUILLITY za poslední roky. Neznamená to ale, že by ubylo nakažlivé elektroniky, prudce jedlých melodií, hitových refrénů. Máme tu čest s podobnou nahrávkou jako je "Damage Done", jen s větším důrazem na kontrast líbivých a agresivních pasáží. Tento prověřený postup protentokrát ještě plně akceptuji a odměňuji jej slušným bodovým přídělem, pokud se ale bude opakovat i na další nahrávce, nebude to z hodnocením již tak růžové. Vzorec melodického death metalu v podání jeho kazatelů DARK TRANQUILLITY totiž pomalu ale jistě spěje ke své vyčerpanosti. Je čas zkusit něco nového a nebát se zaexperimentovat, vždyť třeba na nedoceněném albu "Projector" (1999) se to povedlo na jasnou jedničku. Společně věřme, že s "Character" se švédští melodičtí kouzelníci neřítí do víru tvůrčí beznaděje, ve kterém se již nějaký ten pátek zmítají jejich soukmenovci SOILWORK.