KREATOR - Krushers Of The World
Aj v časoch krízy nemeckého automobilového priemyslu je stopercentné spoľahnutie na túto hlučnú fabriku z Porúria. Jedna naleštená a perfektne vyladená thrashová mašina za druhou aj v roku 2026. Som nadšený.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jedni z pionýrů tzv. gothenburgského soundu, švédští divnovláskové DARK TRANQUILLITY, vydali po úspěšném kotoučku „Damage Done“ nášup v podobě DVD nosiče. Ten obsahuje jednak záznam vystoupení v polském Krakowě (použitý částečně též na letošní kompilačce „Exposures...“), druhak dva, resp. tři live bootlegy a spoustu drobných i větších doplňků, jimiž se prezentuje jedna z nejdůležitějších kapel melodicko-death metalové scény chladného severu...
Koncert
Osu DVD tvoří koncertní set z Krakowa, opatřený věru lákavým vizuálním pozlátkem. Na první pohled vše profi, slovy klasika: klapka, střih, catering... Dynamické záběry z několika kamer, slušný světelný park, známé tváře. Ale ouha. Když jsem se v recenzi na již zmíněné „Exposures...“ pozastavoval nad poněkud okatě přidanou diváckou kulisou, „Live Damage“ nabízí možné vysvětlení. Polské publikum je poněkud zcepenělé. Řady po pódiem jsou prořídlé, reakce ukvíkané a komunikace z davu téměř žádná. Kdo viděl DARK TRANQUILLITY v akci, dobře ví, jak dovedou Švédi vedeni charismatickým Mikaelem Stannem masíčko v kotli podusit. Jenže tady to funguje tak na půl plynu. O jaký kus lepší je atmosféra na přifařených bootlegových nahrávkách! Technická kvalita stojí sice za starou (VHS)bačkoru, leč energie chrlená z davu je jak na athénském, tak na pařížském kolbišti masivní. Horkokrevní Řekové chorály oslavují melodie, Pařížané se věnují potápění i plování v míře nevídané. K vidění je stejně trčících nohou jako zuřivě vibrujících hlav. Věčná škoda, že hlavní záznam tenhle rys divokosti a skvělé zábavy postrádá. Nepostrádá však dobrý zvuk (5.1 a 2.0 stereo) a samozřejmě vše důležité z melodického lahůdkářství Tre Kronur. Při vychutnávání nevadí ani tak poněkud rutinní střih a režie, nakonec i na plýtvání stroboskopem se dá zvyknout, ale rozjetá synchronizace obrazu a zvuku mě irituje. Na poměry jinak profesionálně zmáknuté nahrávky docela nepříjemný lapsus, který jen rozmlžuje výsledný dojem.
Hodnocení: 5/10
Bonusy
Čeho se dočkáte navrch? Zmínil jsem skvělé (a řádně UG – pozor, neplést s ultra gay!) bootlegy z Paříže a Athén, přidám ještě trochu slabší, zato lépe nasnímaný, essenský... Dále dobré interview s Mikaelem, které kazí jen občasné jalové otázky a trochu divoká angličtina tazatele. Samozřejmostí jsou i dva videoklipy – dobře známý hitový mazel „ThereIn“ a především vizuální bombónek z pytlíčku strýčka Sundina – nádherná výtvarná exprese „Monochromatic Stains“. Diskografie, biografie, pro hospodáře pozadí (do Windows), fotky pro jeho družku. A zvířátkům? Zvířátkům ještě něco výtvarného drobení z historie kapely... A jako třešničku skvělé grafické zpracování menu (hádejte od koho? Od Sundina!) a pěkný buklet navrch. Tak akorát, aby byl fanoušek omáčkou uspokojen. Jenže krom omáčky tu máme knedlíčky a masíčko... Knedlíčky trochu oschlé, maso drobet tuhé. Jako letitý fanoušek a koncertní pamětník jsem prostě čekal o kus víc. Mám přece sakra nárok mít mlsnou hubu, ne?
Hodnocení: 8/10
Informacemi i materiálem nabité, leč kulhající v tom nejpodstatnějším – v hlavním koncertním bloku. Polochcíplé publikum, rutinní režie a špatná synchronizace zvuku. Skvělé songy, výtečná kapela, poněkud nezdařené DVD.
6 / 10
Mikael Stanne
- vokály
Niklas Sundin
- kytara
Martin Henriksson
- kytara
Anders Jivarp
- bicí
Michael Nicklasson
- basa
Martin Brändström
- elektronika
1. Intro
2. The Wonders At Your Feet
3. The Treason Wall
4. Hedon
5. White Noise / Black Silence;
6. Haven
7. Punish My Heaven
8. Monochromatic Stains
9. UnDo Control
10. Indifferent Suns
11. Format C: For Cortex
12. Insanity´s Crescendo
13. Hours Passed In Exile
14. The Sun Fired Blanks
15. Damage Done
16. Lethe
17. Not Built To Last
18. ThereIn
[video]
19. Zodijackyl Light
20. Final Resistance
21. Outro - Ex Nihilo
Endtime Signals (2024)
Moment (2020)
Atoma (2016)
Construct (2013)
We Are The Void (2010)
The Dying Fragments (compilation) (2009)
Where Death Is Most Alive (DVD / live album) (2009)
Misery´s Crown (single) (2009)
Yesterworlds (compilation) (2009)
Manifesto Of Dark Tranquillity (compilation) (2009)
Fiction (2007)
Focus Shift (single) (2007)
Character (2005)
Lost To Apathy (EP) (2004)
Exposures – In Retrospect And Denial (rarity) (2004)
Live Damage (DVD) (2003)
Damage Done (2002)
Haven (2000)
Projector (1999)
Zodijackyl Light (video) (1997)
The Mind´s I (1997)
Enter Suicidal Angels (MCD) (1996)
The Gallery (1995)
Of Chaos And Eternal Night (MCD) (1995)
Skydancer (1993)
Tranquillity (EP casette) (1992)
Trail Of Life Decayed (EP) (1992)
A Moonclad Reflection (EP) (1992)
Trail Of Life Decayed (demo) (1991)
-bez slovního hodnocení-
Aj v časoch krízy nemeckého automobilového priemyslu je stopercentné spoľahnutie na túto hlučnú fabriku z Porúria. Jedna naleštená a perfektne vyladená thrashová mašina za druhou aj v roku 2026. Som nadšený.
Že hrají SOEN v podstatě stále totéž, je fakt. Přesto se jejich nahrávky vždycky zajímavě melodicky rozvinuly a dalšími poslechy tak nějak dozrály. Novinka se ale po prvních pár posleších tváří hodně vyčerpaně. Doufejme, že nakonec přece jen vykvete.
Australané nijak nepolevují v tempu chrlení desek. A přestože je to stále o tom samém energickém death metalu, díky dostatečné technické preciznosti a živelnosti se opět jedná o slušné album. Jen mi po poslechu nezůstává v paměti žádný výrazný moment.
První album polské prog skupiny bylo djentově surové a odkazovalo občas i na klasiky TOOL. Nová deska je mnohem epičtější, uvolněnější a melodičtější. Materiál, který na posluchače klade větší nároky a potřebuje čas, ale rozhodně to není čas ztracený.
Výživná pirátská jednohubka, jež vás potěší, jako kdybyste se ztratili na Ostrově pokladů a v nouzi objevili rozcestník, sestavený z kostí posledního nešťastného pobočníka kapitána Flinta. I na "nechtěném" materiálu se BLAZON STONE orientují velmi dobře.
Debut Finů byl příjemnou porcí melodického metalu, na druhém album už to ovšem poněkud skřípe. A ze všeho nejvíc by se kapele zcela jistě hodilo, kdyby se dokázala razantně vymanit z onoho začarovného kruhu sterilního a unylého "female fronted" modelu.
Další porce retra od Islanďanů THE VINTAGE CARAVAN je na první poslech méně výrazná než bravurní minulé album "Monuments", přesto skupina opět prokazuje cit pro energický hard rock se silnou melodikou, psychedelickým rozostřením a potřebným nadhledem.





