Odkaz RHAPSODY v power metalu je velmi silný do dnešních dní. Tvůrci kdysi proklamovaného film score metalu se dávno rozutekli a na původní kapelu navazuje už jen Staropoliho uskupení, které už ani zdaleka nedosahuje barvitosti prvních alb. Nicméně bohatý katalog vydavatelství Scarlet Records nám rok co rok posílá další a další jejich následovníky. TERRA ATLANTICA je jednou z těch kapel, co se shlédla v „Symphony of Enchanted Lands“, ale i v Sammetově projektu AVANTASIA. Jen místo draků a mečů si vybrali steam-punkové hřiště. Je to spíš textová hříčka, než že by to bylo znát na hudbě. Parní stroj místo rytmické sekce zařazený nemají.

Už od první skladby „Back To The Sea“ je slyšitelný vliv prvních alb RHAPSODY a snaha o sepsání skladeb, jako byl dávný hit „Emerald Sword“. TERRA ATLANTICA nemají kytaristu Turilliho formátu, což bylo znát hlavně na prvních albech, ale od těch dob už hráčsky povyrostli. A ani nemají ve svých řadách vystudovaného skladatele přes vážnou hudbu, ale to je spíš k dobru. Staropoliho už bylo nějak dost. TERRA ATLANTICA ani ke klasice neinklinují, jen mírně pro zvukové nabobtnání. Především se drží speed metalového mustru své domoviny. Netrvá to dlouho a máme tu základní produkční trik pro dramatizaci, který je v žánru speed/power metalu hojně využíván. Všechny nástroje se vypnou a nechá se jen rytmika a zpěv, nebo jen zpěv, nebo jen rytmika a nějaký nástroj z bohaté nabídky orchestrálních samplů. Vzápětí se vše, což u symfo-kapel znamená opravdu VŠE, zapne, aby to pořádně zacloumalo s hlavou posluchače. Tihle Němci na aktuálním albu takřka nemají skladbu, kde by to nepoužili. A samozřejmostí jsou mohutné sborové refrény.

„Hoist The Sail“ je postavená na zpěvném folkovém motivu. „Caribbean Shores“ je další povedená věc ve svižném rytmu a s chytlavou melodií. V doprovodu zní exotické bubínky a v sólové části se kapela zcela přehoupne na vlnu reggae. Škoda že to neprotáhli na celou skladbu, docela jim to jde. „Turn Of The Tide“ je jako vystřižená z období „Dawn of Victory“, kdy Fabio Lione a spol. drtili mocná monstra rychlým speed metalem a zadupávali jejich mrtvoly do prachu majestátnými sbory. Je to klišé, ale na druhou stranu je to i povedená skladba.

Velký hit aktuálního alba „Land Of Submarines“ se pochopitelně na Žlutou ponorku nechytá, ale i tak má potenciál se jako cholesterolový plak usadit v záhybech krevního řečiště zásobujícího paměťová centra. Je to takový „Perfect Gentleman“ aktuálního alba. Teda pokud cévy v korových oblastech nemáte jako Marigold potažená black metalovým mazutem a na podobné blbiny jste rezistentní. Já nejsem, já jim to sežral, klidně si po mě hoďte kamenem vkusu. Taková „Raven In The Dark“ pro změnu vychází z vlivu AVANTASIA. A tak bychom mohli ve výčtu skladeb pokračovat. Vysloveně originální položky na albech TERRA ATLANTICA nenajdeme. Ale úplná kopírka to také není, těch posbíraných vlivů je tam víc. Třeba zrovna singl „Land Of Submarines“ už brouzdá v pop-rockových vodách.

TERRA ATLANTICA jsou stále relativně mladá kapela. Nedá se tedy čekat, že by si mohli zaplatit drahé studio a produkční tým, neřku-li přímo Saschu Paetha. Ono zrovna u těchto symfo-kapel je dost znát, jak moc dobrý zvuk si mohou zaplatit. Není to zlé, album od alba lepší, přesto na zvukovou špičku ještě dost ztrácejí. Na druhou stranu, ona špička (ať už RHAPSODY-jakkoliv se jmenují, NIGHTWISH nebo AVANTASIA) už dávno nemá zajímavé nápady. TERRA ATLANTICA se sice okatě inspirují, ale zase sází jednu chytlavou píseň za druhou. Vlastně si připadám jako kolega Louis, který z poslechu RUNNING WILD přešel raději k BLAZON STONE pro uvěřitelnější ztvárnění hudby, kterou má rád.

Jak to tedy hodnotit? Poradím se s Louisem. Louis dává poslednímu albu BLAZON STONE 7/10. Nechám se tedy inspirovat a půjdu podobnou cestou. Poslední alba RHAPSODY OF COKOLIV už moc zajímavá nejsou. Není to sice takový průser jako Kasparkův cirkus, ale i tak si mnohem raději pustím TERRA ATLANTICA než aktuální tvorbu známějších ikon symfonického speed/power metalu.