PELICAN - Ascending
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Květen 2025 nepřinesl nějaká zvučná jména, pominu-li WALTARI, kteří mi příliš nesedli, snad jen RIVERS OF NIHIL, VILDHJARTA, BEHEMOTH nebo THE HAUNTED. Mými želízky v ohni se ale nakonec stali EDENSONG a YOU WIN AGAIN GRAVITY, které zřejmě neopomenu ani v tradičním žebříčku nejlepších alb roku. Kromě známých post rock/metalových veteránů PELICAN a další sólovky Steva Von Tilla (NEUROSIS) tak ani v této nadílce nebudou moc známá jména. Dost zajímavých položek jsem ale zachytil, takže tentokrát pojďme bez delších úvodů rovnou na věc.
Samostatné recenze: AS THE SUN FALLS - Pohjoisen Sydän, BEHEMOTH - The Shit Ov God, BLACK LIGHT - As The Ember Dies, EDENSONG - Our Road To Dust, ESCARNIUM - Inexorable Entropy, FEVERSEA - Man Under Erasure, HATE - Bellum Regiis, HELLCRASH - Inferno Crematörio, HELLLIGHT - We, The Dead, JADE - Mysteries Of A Flowery Dream, MOONLIGHT HAZE - Beyond, OMINOUS RUIN - Requiem, PANDEMIA - Darkened Devotion, PROPAGANDHI - At Peace, RIVERS OF NIHIL - Rivers Of Nihil, SARGEIST - Flame Within Flame, SAVAGED - Rising, SLOW FALL - Blood Eclipse, THE HAUNTED - Songs Of Last Resort, VILDHJARTA - + där skogen sjunger under evighetens granar +, YOU WIN AGAIN GRAVITY - Don't Leave Me Here, Pt. 1.
AMBROTYPE - The Colours of Darkness Vol. II
MISFIRE - Product of the Environment
BLACK MAP - Hex
MARES OF THRACE - The Loss
PELICAN - Flickering Resonance
STEVE VON TILL - Alone in a World of Wounds
ESCHATON - Techtalitarian
HATS OFF GENTLEMEN IT'S ADEQUATE - The Uncertainty Principle
ARV - Curse & Courage
BLEED - Bleed
MAESTRICK - Espresso Della Vita: Lunare
THE FLOWER KINGS - LOVE
TÖRZS - Menedék
WALTARI - Nations' Neurosis
FRAGMENTS OF UNBECOMING - Dawnbringer
LOATHFINDER - Broken branches and torn roots
PUTERAEON - Mountains Of Madness
Již na svém debutovém albu "The Revelation" předváděl hudebník a zpěvák Adel Saflou (původem ze syrského Aleppa), že progrockové i progmetalové principy má dokonale nastudované. A byla to doširoka otevřená produkce čerpající jak z klasiky starých rockových časů, tak rozvíjející modernější progresivní odnože. A dokonce se Adel nestyděl zabrousit i do drsných metalových zákoutí a to včetně častých growlingových výstřelků. Na novince "The Colours of Darkness Vol. II" svůj projev dopiloval a vytvořil progrockovou lahůdku, která dozrála do šťavnaté a chuťově vyvážené podoby. Opět velmi pestrá směsice nabízí kontrasty od klidných pasáží padajících až na elementárně primitivní úroveň, viz třeba vzdušná, téměř prázdně působící klavírní pasáž v polovině skladby "The One Who Drowned", po které ale přichází kontrastní gradace až do growlingem vyšperkované agresivní části, jež demonstruje mnohotvárnost hudebních vizí, které Adel Saflou ve své tvorbě nese. Máme tak co do činění a albem, které nabízí zasněnou rockovou baladičnosti, ale také dramatické metalové výbuchy. Jen s tím trochu ukníkaným falzetem to Saflou možná trochu přehání, jinak je tahle deska parádní zážitek.
www.metal-archives.com/bands/Ambrotype/3540397614
ambrotype.bandcamp.com
Self released / 1. května 2025 / Další informace
Pojďme na trochu old school klasiky, v tomto případě té ostře thrashové. Chicagský parní válec MISFIRE to hrne bez servítek a nabízí přímočarý smradlavý thrashový old school. Ano, páchne to jednoduchou palbou na jistotu a většina riffů představuje zasmrádlou mršinu vytaženou z temného hrobu minulosti, ale ta energie a nasazení, které tomu pánové dávají, jsou tak uvěřitelně podmanivé, že mi to prostě nedá a musím si spokojeně podupávat do rytmu. Skladby mají razanci i správnou dávku melodického drivu a skupina se nestydí využívat historicky osvědčené postupy, takže pamětníkovi se zákonitě vyrojí množství staré dobré klasiky typu ANTHRAX nebo METALLICA, ale také mi například u skladeb "Living the Dream" nebo "Left for Dead" naskočilo jméno ANNIHILATOR. Ty riffy a dunivé rytmické klusání jako by si Američané půjčili z alba "King Of The Kill". Originalitu tak na "Product of the Environment" nejdete těžko, prostě je to "jen" devastující thrashový nářez, který ale šlape na výbornou. Za zmínku ještě stojí, že zde hostují Rob Cavestany (DEATH ANGEL) a Rob Dukes (EXODUS).
www.metal-archives.com/bands/Misfire/3540451708
misfireofficial.bandcamp.com
MNRK Music / 2. května 2025 / Další informace
Rockové trio z Bay Area si nese různá označení, od post hardcore a post grunge až po alternativu a punk rock. Jejich hudba je ale pevně ukotvena v melodických rockových základech, s trochou té progrese, kterou mají tito zkušení hudebníci v krvi. Čtvrté album "Hex" přináší spoustu poloh nebo spíše výrazů s náznaky vlivů ze širokého spektra rockových a světe, div se, díky silné kytarové riffařině i metalových zákoutí. BLACK MAP jsou Mark Engles, známý to kytarista z DREDG, doplněný dalšími šikovnými personami - basák / zpěvák Ben Flanagan (THE TROPHY FIRE) a Chris Robyn (FAR) za bicími. Je to tedy hudba, ve které se dá slyšet mnohé, třeba klasika typu KATATONIA ("Badlands"), chvílemi i pozdní ANATHEMA ("Tethered"), nebo náznaky vlivu kapel jako TOOL či možná přesněji A PERFECT CIRCLE, KARNIVOOL a CHEVELLE, ale též DEFTONES ("Disintegrate"), ty jsem místy cítil hlavně z minulého alba "Melodoria" (2022). Naštěstí to není žádný guláš, BLACK MAP vše podávají se sobě vlastní sebevědomou fazónou, výraznou, často až hitovou melodikou (třeba "Price To Fix It" je hitovka jak sviň), a především emotivněji pojaté pasáže mají svou sílu. Ano, smrdí z toho občas i kýčovitost jako ve skladbě "Hex (Come Get It)", ale taková elegantní, takže mi to až tak nevadí.
Spinefarm / 9. května 2025 / Další informace
Kanadská dvojice MARES OF THRACE představuje jakousi variaci na téma YEAR OF THE COBRA. Je to divoká strunotepka a vokalistka Thérèse Lanz doplněná pouze bubeníkem (a basákem v jedné osobě) Casey Rogersem. A i stylově jsme v podobných temně bažinatých vodách, brodit se budeme v lepkavém sludge a stoner metalu, přidusí nás doomová temnota a razanci dodají drtivé hardcore erupce. Prosvětlení přináší pouze postmetalové melodie a vzdušnější pasáže koketující s post rockem. Ale i zde jsou to značně těžké a emotivní motivy, které se převalují pod většinou intenzivním vokálem, jenž je přesvědčivě drsný i neurvale (hardcore) štěkavý. Nějaké ty melodičtější zpěvy se také objeví, jen v poněkud syrové podobě. Riffy jsou často dunivé jako detonace a když se zjeví nějaký další zvuk, jako třeba klavírní ve skladbě "Disenfranchised Grief", jedná se jen o další znervózňující prvek v již i tak vypjaté atmosféře. "The Loss" je intenzivním albem, které posluchače zválcuje a ani si přitom nevšimnete, že je to často minimalisticky pojatá produkce. Ta emotivní naléhavost přebije vše ostatní. Prostě hudba s temnou duší.
www.metal-archives.com/bands/Mares_of_Thrace/3540504144
maresofthrace.bandcamp.com
Artoffact Records / 16. května 2025 / Další informace
PELICAN své desky nevydávají v nějak závratném tempu, je to spíš taková vyčkávaná, ale i přesto se jejich hudba principiálně příliš nemění. Již před mnohými lety trochu sklouzli do stereotypu a poslední na MP recenzované album "What We All Come To Need" (2009) dostalo od Dalase slušně "naloženo". Od té doby je "Flickering Resonance" pouze třetí další deska a nutno konstatovat, že Američané si jedou stále svou. Valí instrumentální post metal/rock s buldočí neústupností a nenechávají se nijak vykolejit z typických houpavě rotujících principů, které kdysi přijali za své a u někoho s nimi díky náladově zajímavému vyznění i uspěli. Dost se to od té doby oposlouchalo a především se tento princip stal vlastně standardem pro širokou škálu jiných skupin, takže dnes s tím PELICAN již příliš parády neudělají. Ale i přesto má jejich hudba své kouzlo. Minulé album "Nighttime Stories" mě bavilo svou energií, současná deska zase nabízí zajímavě kontrastní polohy. Jednak typickou silově valivou metalovou riffařinu, tak i odlehčenější postrockové polohy, kde se daří vytvářet uvolněnou atmosféru. Ale nečekejte návrat k melodické ležérnosti a náladovosti "The Fire In Our Throats Will Beckon The Thaw" (2005). Žádný zázrak se nekoná, ale někomu to určitě bude šmakovat.
www.metal-archives.com/bands/Pelican/9712
pelican.bandcamp.com/album
Run For Cover Records / 16. května 2025 / Další informace
Steve Von Till je dnes již úplně jinde, než byli NEUROSIS. Intimně pojatá hudba jako by místy naznačovala, že by chtěl být Steve další Nick Cave. Na to ale nemá dostatek invence. Jeho pochmurný soundtrackový projev se hodně utápí v melancholii a odklon od kytarového pojetí zřejmě nepotěší příznivce jeho starší tvorby. Ambientní zaměření přináší hudbu plazící se ve zdánlivě unylých plochách, kterými se nese silný instrumentální prvek v podobě klavíru a smyčců, ale především výrazný hlas. Ten Steve nechává znít civilně a většinou v pouhé recitačně truchlivé poloze. Emoce zde rozhodně jsou, ale je třeba přiznat, že tato hudba je již tak zadumaně neuchopitelná, že ji je třeba brát jako soundtrack k ospalému rozjímání. Spíše než vlastní podnětnou zvukovou hmotu ji tak vnímám jako podklad k uvolněné relaxaci a "Alone in a World of Wounds" mi tak posloužilo k duševnímu odpočinku. Zda to tak Steve zamýšlel si nejsem jist, ambice měl asi trochu větší. U mě to ale dopadlo takto.
www.metal-archives.com/bands/Steve_Von_Till/65578
stevevontill.bandcamp.com
Neurot Recordings / 16. května 2025 / Další informace
Třetí album ESCHATON představuje dravou formu death metalu plnou technických fines a divokého tydlikání. A když se podíváme na sestavu, která se pro nahrávání "Techtalitarian" sešla, je jasné, že tu není důvod držet se nějak při zemi. Mozek skupiny Josh Berry má teď v sestavě taková jména jako kytarista Christian Münzner (ex-OBSCURA, ex-NECROPHAGIST), zpěvák Mac Smith (APOGEAN, ex-DECREPIT BIRTH) nebo bubeník Darren Cesca (GORATORY, ex-DEEDS OF FLESH). Tahle partička tak rozjíždí hezky rozdováděnou show a místy jako by se jednotliví hráči předháněli kdo předvede bláznivější kreaci. Je to tedy poněkud zběsilá porce spojující starou klasickou floridskou školu (ozvuky DEATH občas příjemně vyplavou na povrch) s moderním důrazem až kdesi na hranici deathcoru. Na první poslech trochu bezhlavý masakr, ale hezky se to nakonec spojí a jelikož skupina nezapomíná ani na nějaké ty oživující prvky jako třeba klavírní vsuvky ve skladbě "Hellfire's Woe", je to ve výsledku hodně povedená deska.
www.metal-archives.com/bands/Eschaton/3540332311
eschaton-label.bandcamp.com
Transcending Obscurity Records / 30. května 2025 / Další informace
Projekt londýnského producenta a multiinstrumentalisty Malcolma Gallowaye a basáka Marka Gatlanda jsem letos přijal jako jistou náhradu za zklamání, které mi přineslo album "LOVE" švédských progrockových veteránů THE FLOWER KINGS. Po předchozích nevýrazných počinech se totiž HATS OFF GENTLEMEN IT'S ADEQUATE předvádí s příjemně vyzrálou kolekcí skladeb mapujících rozsáhnou oblast progrockového spektra. Vracíme se zde do hluboké minulosti, takže se objevuje psychedelické kouzlo PINK FLOYD, a z mého pohledu také velmi příjemné reminiscence na staré MARILLION, viz třeba hned úvodní kousek "Living with Uncertainty" či titulní položka. Na "The Uncertainty Principle" se ale najdou i mnohem moderněji a výrazněji vedené skladby, například "Everything Changed", která připomene jinou generaci britské progresivní scény, konkrétně PORCUPINE TREE, a to jak rytmickou strukturou (basové bublání je zde lahůdka), tak ladně se vyvíjejícími strukturami a kytarovým ducáním, které není nepodobné strukturám z alba "In Absentia". I zde ale především díky hammondům zavoní kouzlo staré progrockové klasiky. Nad tím zajímavě modulovaný vokál, který konečně splňuje moje představy o emotivně a příjemně plynoucím hlase. Na minulých albech mi Malcolmův zpěv zněl místy dost protivně. I z tohoto důvodu považuji "The Uncertainty Principle" za vrchol již celkem bohaté diskografie HATS OFF GENTLEMEN IT'S ADEQUATE.
Glass Castle Recordings / 30. května 2025 / Další informace
ARV - Curse & Courage (Vinter Records / 2. května 2025 / Další informace)
Temný black/death/post metal nebojící se ani disonancí. Jako by kytarové motivy šly místy zajímavě do protipohybu vůči rytmice. Ale přitom se vše dohromady hezky skládá a vytváří zajímavě rezonující hudební obrazce.
arvband.bandcamp.com
BLEED - Bleed (20 Buck Spin / 2. května 2025 / Další informace)
Mladá parta z Texasu jako by se snažila oživit nu-metalovou dobu, ale naštěstí to dělá nepodbízivě s dostatečnou shoegaze tuhostí a tlakem ve stylu raných DEFTONES, takže za mě místy celkem slušný.
bandcamp.com
MAESTRICK - Espresso Della Vita: Lunare (Frontiers Records s.r.l. / 2. května 2025 / Další informace)
Ani angažování velkých jmen - Roy Khan (CONCEPTION), Jim Grey (CALIGULA'S HORSE) a Tom Englund (EVERGREY) - nic nemění na faktu, že Brazilci nahráli obyčejné, prázdné a zbytečně dlouhé rádoby pseudosymfonicky progmetalové album.
THE FLOWER KINGS - LOVE (InsideOutMusic / 2. května 2025 / Další informace)
Švédská progrocková stálice je na svém posledním albu tak konzervativní, až to bolí. Pro mne jen načančaná nuda.
bandcamp.com
TÖRZS - Menedék (Pelagic Records / 16. května 2025 / Další informace)
Éterický instrumentální post rock těchto Maďarů je esencí náladově se tetelících postupů, které představují to nejklasičtější z převážně akusticky pojaté odnože tohoto stylu. Hudba, která musí sednout do nálady, ale když to klapne, je to výlet mimo realitu. Ne náhodou vyšlo u Pelagic Records.
torzs.bandcamp.com
WALTARI - Nations' Neurosis (Metalville Records / 16. května 2025 / Další informace)
Možná zbytečně dlouhé, typicky stylově roztříštěné rockové album. Své fanoušky WALTARI zřejmě nezklamou, u mě to nějak nezabralo. Moc na efekt a místy podbízivé, kýčovité, osobitý rukopis ale popřít nelze.
FRAGMENTS OF UNBECOMING - Dawnbringer (Apostasy Records / 23. května 2025 / Další informace)
Němci si drží svou historicky danou deathovou formu a i na svém šestém albu hrnou typickou severskou školu. Dostatečně drsný i melodicky bohatý album ale nijak nevybočuje. Takže kvalitní řemeslo.
fragmentsofunbecoming.bandcamp.com
LOATHFINDER - Broken branches and torn roots (Godz Ov War Productions / 30. května 2025 / Další informace)
Hodně živočišný doom/black, který si z obou stylových odnoží bere to nejlepší, z doomu těžkou atmosféru a depresivní hustotu, z blacku chvějivou útočnost a pompézní napětí. A dohromady to skvěle funguje.
loathfinder.bandcamp.com
PUTERAEON - Mountains Of Madness (Emanzipation Productions / 30. května 2025 / Další informace)
Švédský death staré školy, který obsahuje vše potřebné k tomu, aby se dal považovat za barvité provedení old school klasiky.
puteraeon.bandcamp.com
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Moderní progresivní hudba, vlastně takový komplexní post metal, který vstřebal klasiku prog rocku i metalu, ale též djent, metalcore či post hardcore tendence. Již předchozí EP stála za poslech, nyní je to přímo výborné. Už se těším na celou desku.
Hellenic dark metal model 1999 s láskou dělaný pamětníky. Ano, dosavadní dvě alba Řeků byla hudebně odvážnější a explozivnější, ale novinka mi navzdory nevyrovnanosti a pochybné úrovni čistých vokálů chutná. Na podobné hudbě jsem vyrůstal a to se počítá.
Jemný post rock smíchaný s hravým post hardcore a přesahy do math rocku, to díky místy hezky rozdováděné rytmice. Občasný vokál pak kontrastuje svými screamo tendencemi. Sugestivní dílo plné jiskřících emocí.
Velké překvapení. Kvalitativně velmi povedená kompilace latinskoamerických kapel s podobným náladovým ukotvením, pohybujících se od mathrocku po screamo. Není tu slabý kus.
Pouze pod svým jménem vstupuje Geoff Tate potřetí do stejné řeky. A náladu stěžejního alba se mu podařilo trefit přesně, materiál rovněž není špatný, takže pocit z dobře odpovedené práce mohou kalit snad jen lehká intonační kolísání v hlase principála.
Konflikty bokom, prvé tri dosky SSOGE sú to najlepšie, čo (nielen) domáca doomová scéna vytvorila. Debut COLOSALIST – vedenými hlasom “starých” Sajlentov Petrom Staňkom a s personálnymi presahmi s ďalšími legendami – je skvelým návratom do starých časov.





