Už bývá tradicí, že během festivalu Brutal Assault si vezmu jako melouch hlídání budovy Metalopolis, zatímco kolegové nasávají nové i staré trendy na poli tvrdé hudby. Je to zároveň i příležitost dodělat nějaké resty a prohlédnout šuplíky, nejsou-li někde nedopsané texty. Během listování jsem si vzpomněl, že loni v prosinci vydala nové album švýcarská progresivní kapela VIRTUAL SYMMETRY. Z alba jsem tehdy však slyšel jen jednu skladbu, protože chlapci přišli s nápadem, že pro streamovací služby budou uvolňovat jen jednu skladbu měsíčně. Mohl jsem si to album opatřit jinak, ale tou dobou bylo dost jiné kvalitní muziky. Tak jsem to odložil a časem úplně zapomněl. Nyní po více jak půl roce se tak dostávám ke kompletní nahrávce.

V první dekádě existence Metalopolis se recenzemi progmetalových kapel zabýval především Darkmoor, jakožto nejnáročnější posluchač v redakci. Napsat recenzi na album z tohoto žánru v sobě vyžadovalo výslovný souhlas, jinak nebohý redaktor riskoval veřejný pranýř. Tuším, že mé vlastní recenzi na album „Digital Ghosts“ od Američanů SHADOW GALLERY předcházel písemný souhlas a patřičné poklonkování. Ale časy se změnily, fóra pod články zejí prázdnotou a nyní již člověk riskuje maximálně tak uštěpačnou poznámku v uzavřené společnosti. A Darkmoor věda, že vše podstatné již bylo složeno a vše vtipné napsáno, se věnuje černým výliskům z dob svého mládí. Risknu to tedy a zveřejním pár řádku o Švýcarech VIRTUAL SYMMETRY.

Kapelu založil kytarista Valerio Æsir Villa a postupně si do ní natáhl řadu schopných muzikantů. Zmiňme alespoň italského zpěváka Marca Pastorina. Marco je „kapeloběžník“, který působí jako zpěvák ve slušném počtu souborů většinou power metalového ražení; v TEMPERANCE pak jako kytarista. Odminule došlo k výměně za bicími, ale předchozí bubeník Alfonso Mocerino (který zřejmě přesídlil do Ameriky) i současný ve svém stylu nezapřou vliv Mika Portnoye.

Základní výzva progrockových a progmetalových kapel je vyjít ze základního motivu do instrumentálních dálav a neztratit se. Mistry ve svém oboru byli právě schválně zmínění SHADOW GALLERY, kteří při tom ještě zvládali budovat atmosféru („Tyranny“!). Ostatně letos je to třicet let, co vyšlo jejich zlomové album „Carved in Stone“. SHADOW GALLERY nezmiňuji náhodou. Tihle Švýcaři z nich sice přímo nevycházejí, ale jistá podobnost tu je – ve skladbách, kdy VIRTUAL SYMMETRY hrají na pomezí rocku a metalu, nebo v čistě baladické poloze. Třeba v závěrečné dvacetiminutové „Eightfold Path“ se s jejich vlivem velmi pěkně potkávají. Druhý velký vzor jsou pochopitelně DREAM THEATER. To je slyšet především v ostřejších skladbách. Při poslechu „Blades Of Inner Battles“ nebo „Echoes Of Silence“ se ozvuky starého snového divadla přímo vybízejí. Klávesák nemůže popřít, že Jordan Rudess je jeho velký vzor (i tu bradku si nechává narůst). Ve výsledku je tak tvorba VIRTUAL SYMMETRY trojúhelníkem mezi vlivem svých slavnějších kolegů a jejich vlastní tvorbou. A to je v podstatě velmi pozitivní věc. Navíc kapela dovedla zatraktivnit své písně i pěknými refrény. Třeba v „Canvas of Souls“ se vyloupne zcela přirozeně a nenuceně, aniž by nějak přerušoval instrumentální škádlení kytary s klávesami. Oproti tomu v „Blades Of Inner Battles“ vycházejí spíš z přístupu snového divadla, kdy celá skladba je rychlá instrumentální jízda a pomalu soupeření kytaristy s klávesákem o prostor. Jen refrén jim umožní se na chvíli nadechnout a zvolnit své tempo.

„Veils of Illumination“ je velmi dobré album a v hudební vývoji kapely určitě další krok kupředu. Dá se k tomu poznamenat, že kapela nepředvádí nic, co bychom už neslyšeli od DREAM THEATER či jiných, ale to kvalitu alba nijak nesráží. Současným DREAM THEATER už nějak nerozumím. Na můj vkus se až příliš rozplizli ve své instrumentální božskosti a dobré písně s ucelenou strukturou, jako v období alb okolo přelomu tisíciletí, už pro ně nejsou dostatečně zajímavé kolbiště. Takže mi poslech tvorby nějakých jejich učedníků je vlastně i milejší. VIRTUAL SYMMETRY jsou dobrou alternativou. Jejich hudba má dynamiku, skladby únosnou délku i zajímavé melodické a instrumentální momenty.