Filosofická otázka na začátek: je možno kapelu obvinit z inklinace k trendu, když ho sama pomáhala založit? Nechť každý odpoví podle svého. Faktem zůstává, že první počin Mašinální palice nazvaný Burn My Eyes, byl hodně novátorským a bouřlivě přijímaným hudebním opusem. Flynnovi hoši se jím zařadili do skupiny těch, pro které se mi nejvíce zamlouvá souhrnný pojem neo metal. Machine Head se na nové vlně svezli i albem The More Things Change, ale vodu pod nohama poněkud ztratili rozpačitým Burning Red.

Takže Supercharger je pro kapelu klíčovou zkouškou. Troufám si tvrdit, že v ní Headovci uspěli. Aby také ne - vždyť vsadili na velmi zaručenou a vyzkoušenou kartu! Novinková fošna nepřináší absolutně nic experimentálního, překvapivého, revolučního, leč na druhou stranu ani nic přílíš oposlouchaného a dřevního. Machine Head se nikam nevracejí, ale táhnou s peřejí ruku v ruce. Tedy - žádné vichřice ráže Davidian z debutu se nekonají, nekonají se ani návraty do časů, kdy Rob Flynn brousil v Bay Area trash metal s kultovními Vio - lence (mimochodem, mnoho metalových řep jen melancholicky vzpomíná na staré časy...). Supercharger je dokonale úhledným jinochem v tom nejmodernějším zvukovém hávu.

Oproti svým předchůdcům je pestřejší, učesanější a jednoznačně i více “user - friendly”. Dočkáme se všeho, co za oceánem trhá řiťky hitparádám - skočných kytarových varů, typických machinovských riffů (s takovým tím kvílením na konci), tišších pasáží, kde prim hraje předení basy a nejrůznější subtilním kytarové efekty a v neposlední řadě i melodických “písničkových fláků”(Crashing Around You, Deafing Silence).

Ruku v ruce s hudebními proměnami kráčí i Flynnův vokální projev, který považuji za absolutně nejsvětlejší stránku téhle desky. Frontman Machine Head umí všechno od “hetfieldovského” chechotu přes zvířecí chropot, nasraný řev, přesvědčivý rap až po čistý zpěv. Kdo už nějaký ten kousek od Headů slyšel, dobře ví, že Flynn a jejich hudba jsou si souzení...

Nechci vynášet žádné definitivní ortely. Machine Head nejsou žádná sračka, na druhou stranu Supercharger není nijak impozantním a dechberoucím počinem. Pro fanoušky zaručená koupě, pro nás ostatní námět k zamyšlení... Možno, či nemožno?