Finsko je nekonečná studnice melancholických melodií, chmurných hudebních témat a niterných pocitů vtisknutých do své hudební tvorby. Tamní scéna je také velmi živá co do fluktuace hráčů mezi kapelami. Při zběžném genealogickém studiu hudebníků z AEONIAN SORROW zaznamenáme pohyby v kapelách jako FROSTTIDE, kteří hrají slušnou kombinaci melodického deathu okořeněného o folkové vlivy. Ti se však v současnosti tváří, že jsou na hudebním odpočinku. Aktivnější a personálně i hudebně více spříznění jsou RED MOON ARCHITECT. Letos by měli vydat nové album, úvodní singl zní velmi slibně a osobně se na novinku velmi těším. Nebo třeba elektro-pop-metaloví CRIMSON SUN, jejichž loňské album zas tak přesvědčivé nebylo. AEONIAN SORROW datují své počátky k roku 2015 a založila je původem řecká zpěvačka Gogo Melone, která spojila své síly s kytaristou Taneli Jämsou ze zmíněných RED MOON ARCHITECT a dalšími dnes již v kapele nehrajícími muzikanty. Melone se mihla v několika kapelách ve své domovině i ve Finsku. Projekt ELYSIA má dohromady s manželem Jani Mikkänenem, který působí občas i v AEONIAN SORROW pro živá vystoupení nebo ve studiu, když zrovna chybí basista. Jinak je její další činností práce grafičky. Vytváří obaly, design bookletů, triček a další materiál pro své i jiné kapely. Práce je to chvályhodná zvlášť dnes, kdy spousta kapel využívá AI-generované obrázky. Posuďte sami.

Recept této kapely není nijak novátorský, přesto je jejich rukopis zajímavý a hodný pozornosti. Obvykle recenze na EP nepíšu, nicméně u „From the Shadows“ jsem si zprvu nevšiml, že je to jen EP a nejde o plnohodnotné album. Očekávání po plnohodnotném následovníkovi dva roky staré nahrávky „Katara“ překonalo sledování těchto drobných detailů. Když už pár základních kamenů budoucího textu bylo na místě, bylo mi líto to nedokončit. Opakovaný poslech byl veskrze příjemnou záležitostí. Navíc „From the Shadows“ v mnoha ohledech působí dotaženějším a ucelenějším dojmem než tvorba předchozí. Jsou to pouhé čtyři skladby, ale jde o osmiminutové kompozice, které zanechají zcela osobitý dojem. 

Táhlé plochy vycházející z black metalu zastřené závojem ponuré hřbitovní atmosféry se prostřídávají s malebným hlasem Gogo Melone v první položce „Harbinger Of Ruin“. Nesourodé pocity vyjádřené vokálním kontrastem a rytmickými proměnami směřují v závěrečnou katarzi a vystupňování atmosféry zmaru. „Her whispers in the dark; Are calling my name; The dust fueling flame; Her voices murmur for me.“ Tak šeptají hlasy ve tmě, „Whispers In The Dark“. Ponurý ženský vokál jen za doprovodu rytmické sekce uvede stísněnou atmosféru temného lesa, která je chvílemi roztrhána chraplákem Joela Notkonena a říznějšími kytarovými motivy. Celá tato unylá pomalá skladba nás bere zpět daleko do devadesátých let, kdy se podobný styl utvářel ve studiích tehdejších kapel. Přestože se od těch dob výrazové prostředky příliš nezměnily, má tenhle koncept stále dostatečnou sílu vyjádřit své myšlenky i své chmury. Skladba „Your Blackened Forest“ je valivým doom metalem zahalený do temné atmosféry. Svým zpracováním je to asi nejtradičněji pojatá kompozice, přesto není ostatními nijak zastíněna a ukazuje opět trochu jinou tvář této finské party. „Mist Of Oblivion“ představuje polohu, kdy se kapela pomalu dostává až do funeral doom končin. Pomalé, uvolněné, lehce zasněné, skryté chladnou mlhou, skončí to celé v zapomnění? 

Pouhé čtyři skladby, každá však svým osobitým způsobem vykresluje hudební témata, čtyři podoby doom metalu. Příště by to už vážně chtělo přidat na stopáži a neplýtvat materiálem na EP (a trochu zapracovat na zvuku a produkci), protože v současnosti má kapela našlápnuto dobrým směrem.