Ani dnes nebudeme věnovat čas libozvučné a kdovíjak přátelské produkci. Za dalšími služebníky řemesel z kategorie obskurních se tentokráte vypravíme do Severního Irska, odkud se vynořila zbrusu nová entita slyšící na jméno SACRED NOOSE. Sestava je složena ze zkušených reprezentantů, kteří jsou/byli členy hned několika kapel, jejichž sláva však nepřesáhla (snad s výjimkou funeral doomových ABBOTOIR) hranice ostrovního státu. Nicméně pod vlajkou SACRED NOOSE by se mohlo zadařit o trochu více, debutové album "Vanishing Spires" totiž odhaluje slušný potenciál.

Tak z čeho budeme dnes vařit? Severní Irové to pojali zeširoka a do své receptury zaintegrovali hned celou svatou trojici temných žánrů, tedy death metal, doom metal a částečně i black metal. A u všech těchto žánrů zvolili jejich odtažitější, méně přístupnou formu. Už jen tohle konstatování (spolu s pohledem na logo a cover) mi bohatě stačí k tomu, abych jejich tvorbu podrobil podrobnějšímu zkoumání.

Po skoro tříminutovém postupně gradujícím intru přichází na řadu násilnější dvojblok "Entranced By Concrete Lathe" / "Black Tempests Of Promise". Hned v úvodu první jmenované se zpoza rohu vynoří disonantní plochy připomínající počínání KNOLL, nicméně hned poté začíná produkce SACRED NOOSE nabývat na pestrosti a začne se rozlézat do jiných žánrových zákoutí. Jako první na řadu přichází hluboká bažinatá pasáž, v níž Severní Irové řádně zabrnkají na propastnou OSDM notu. Pak znovu úřaduje nelibozvučný předěl (vzdálené ozvěny skřípavějších poloh DEFACEMENT) a následně vystřídaný temnou melodickou linkou, leč o nějaké přístupnosti či nedejbože chytlavosti ani tentokrát moc diskutovat nebudeme. Druhá položka obsahuje ještě divočejší black/death metalové sekvence, které částečně připomenou směrování současných BLACK CURSE (album "Burning In Celestian Poison"), ale stejně tak si můžete vzpomenout na pomalejší pasáže z "Within A World Forgotten", dosud jediného řadového alba spících INFERNAL COIL. Pak přichází druhá dvojice skladeb, těžiště alba, titulní osmiminutová kompozice a dále pak více než sedmiminutová "Moribund". Při takto dlouhých stopážích už bude nutno prokázat dostatečnou nápaditost a skladatelskou inteligenci. První jmenovaná zachycuje SACRED NOOSE v "haunting" death/doomových polohách, které připomenou mistry svého oboru, SPECTRAL VOICE, jakmile se ale přehoupnou do standardnějších oldschoolových poloh, okamžitě si vybavíte klasiku klasik, "Onward To Golgotha", od starých dobrých INCANTATION. Atmosférická "Moribund" znovu nabídne kombinaci pomalejších pasáží se zběsilými black/death metalovými ataky, ale současně nabídne i pasáž, kde kapela poměrně dlouho přešlapuje na místě (3:20 - 5:20), aniž by generovala výraznější přidanou hodnotu (podobným místem disponuje i závěrečná "True Emancipation").

Obrovskou devízou SACRED NOOSE jsou vokály, když o své místo u mikrofonu není ochuzen ani jeden člen kapely. Výsledkem je pak celé spektrum extrémních zpěvů, které jako živá voda prostupují celým albem. Z lůna sklepení rezonující growling a vyšší blackové vokály jsou v tomto žánru standardem, jakési pomatené zaříkávání pak potěší a občasný vyšinutý DSBM howling vyloženě překvapí. "Vanishing Spires" je žánrově pestrá, velmi slušně složená deska, která by jméno SACRED NOOSE měla katapultovat do popředí zájmu všech milovníků extrémněji laděné produkce. Příjemné překvapení, divoký, neučesaný, disonantní black/death/doom metalový koktejl dle mého gusta.