DÄLEK - Brilliance of a Falling Moon
Koncentrovaná podoba apokalyptického industriálního hutného rapu. DÄLEK neuhnuli. Na nové desce jsou stále relevantní, radikální a jedineční v tom, jak ze zvuku a slov vytvořit manifest.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sledujete-li pozorně novinkový servis, jistě vám neuniklo poměrně velké kvantum informací o nové superskupině. Původní klávesista DREAM THEATER Kevin Moore a bubeník téže kapely Mike Portnoy kývli nabídce kytaristy FATES WARNING Jima Matheose a společně s mistrem tlustých strun Seanem Malonem (GORDIAN KNOT/ex-CYNIC) vytvořili další z hvězdných projektů. Stadium příprav nepřežil zpěvák PAIN OF SALVATION Daniel Gildenlöw, když si vokál na svá bedra převzal všeuměl Moore a taktéž název doznal kosmetické úpravy. Pro náš je ovšem důležité, že OSI definitivně znamená Office Of Strategic Influence. A rozhodně to nebude láska na první poslech.
Tak předně, fanoušci „domácích“ kapel hlavních protagonistů budou zřejmě mírně vyděšeni. Vládu totiž třímá především chlad naprogramovaných kláves, ruchů a distorzí. Je sice pravda, že hned úvodní skladba "The New Math" má „Snové divadlo“ zadřené pěkně pod kůží, a nic na tom nemění ani fakt, že namísto zpěvu je přimíchána pouze různorodá směsice modulovaných hlasů. Typický výjezd kláves, záseky kytar a bubnů, zkreslené beglajty nad kterými vládne černobílá práce na klapkách či strunná na hmatníku kytary. Úvod, který žádného fanouška „Divadelníků“ nemůže nechat chladným. Titulní skladba, s pořadovým číslem dvě, ještě ponechává ostré kytary i železářství mistra Portnoye volně dýchat, ale již sloku proplétá hodně agresivní sampl. Poprvé také slyšíme zpěv a na jeho adresu nutno poznamenat, že Kevin, ač není žádný hlasový ekvilibrista, do předestřeného materiálu přesně zapadá a byť si často vypomáhá nějakým tím „udělátkem“, neangažování Gildenlöwa až tak litovat nemusíme. Jasný důkaz třímá v pomalé "When You´re Ready". Akustické kytary, procítěný, spíše deklamující hlas, miliarda efektů, smyček. Zprznění PINK FLOYD, či, světe zboř se, RADIOHEAD! A po téhle nenápadné třízastávkové ose nás OSI dostrkali k vizi celého maratón, neboť všechny následující skladby z vyjmenovaných kapel čerpají (k nositelům inspirace přidejme ještě kupříkladu PORCUPINE TREE, jejichž duše Steve Wilson si pohostinsky zapěl ve skladbě "ShutDOWN"), výsledný koktejl však zní naprosto přirozeně, svojsky. Tak ještě jednou - je to mrazivé, odosobněné, pochmurné a plné bolesti. Také skvělé zahrané, vymyšlené (byť Mooreův otisk je znát nejvíce) a prolezlé ruchy a samply. Držte si klobouky, Ostře Sledovaní Imaginátoři útočí!
Vážným zájemcům nelze než doporučit, aby se poohlédli po limitované dvojdiskové edici, na které, kromě trochy legrácek do počítače, naleznou i tři další kompozice. A až uslyšíte zmutované zpracování "Set The Controls For The Heart Of The Sun" od PINK FLOYD, recitací prošpikovanou "New Mama" od písničkáře NEILA YOUNGA nebo dvacetiminutové demo "The Thing That Never Was", nebijte mne, to OSI(na) uvízla ve vašich ušních boltcích, zapustila hrot a nechce se jí na světlo boží. Dostatek času a poslechů, třeba zapustí i kořínek. Pak se ovšem může stát, že už ji z uší nevypáčíte ani heverem.
Odtažité, chladné, strojové. Takové a podobné příměry vás napadnou při poslechu alba další superskupiny. Hlavní slovo mají Kevin Moore a Jim Matheos a hlavně otisk toho prvně jmenovaného zdobí "Office Of Strategic Influence" svým klávesovým cejchem.
8 / 10
Jim Matheos
- kytara, klávesy, programování
Kevin Moore
- zpěv, klávesy, programování
Mike Portnoy
- bicí
Sean Malone
- basa
Steven Wilson
- zpěv v "SHUTdown"
1. The New Math (what he said)
2. OSI
3. When You're Ready
4. Horseshoes And B-52's
5. Head
6. Hello, Helicopter!
7. ShutDOWN
8. Dirt From A Holy Place
9. Memory Daydreams Lapses
10. Standby (looks like rain)
11. BONUS CD - Set The Controls For The Heart
12. New Mama
13. The Thing That Never Was
14. + multimedia section
Datum vydání: Pondělí, 3. února 2003
Vydavatel: InsideOut Music
Stopáž: 47:33 + bo
Produkce: Jim Matheos a Kevin Moore
moje krevni skupina
Koncentrovaná podoba apokalyptického industriálního hutného rapu. DÄLEK neuhnuli. Na nové desce jsou stále relevantní, radikální a jedineční v tom, jak ze zvuku a slov vytvořit manifest.
Tohle progres thrashové album v sobě skrývá značný potenciál. Bohužel ho potápí slabé vokály, kterým nepomáhá ani zvukové kouzlení, jež jim nakonec dělá medvědí službu.
Dokonalý robotický skelet potáhli na minulém albu tkáněmi a teď k nim přidávají trochu toho lidského kalkulu a touhy se líbit. Vadí mi to? Skoro vůbec. Je to pořád výborná technická honitba, u které si člověk autoritativně podupává. A tak to má být!
Zatiaľ najlepší tohtoročný doomik. Pozoruhodné nástroje tam hrajú, zimomriavky mám z toho - aj finálna prestrelka v Dobšinej na radnici sa pri tom dobre písala!
Newyorskú deathovú legendu sledujem snáď od konca 90. rokov. Rozhovor s Robertom Vignom som robil už k platni Failures For Gods v roku 1999. Aj o viac než štvrťstoročie neskôr ma bavia. Ten apokalyptický, neľudský, bezbožný zvuk... takto nehrá nikto iný!
Staří dobří VOMITORY jsou zpět. Poslední dvě desky se nesly ve znamení jistého zvolnění, novinka však opět cení zuby. Zle cení zuby. Švédové chytli druhou mízu a vystřihli desku, která si v intenzitě a hrubosti nezadá se starou tvorbou. Vynikající.
Švédsku deathmetalovú stálicu sledujem snáď od druhej polovice 90. rokov. Rozhovor som s nimi robil už v roku 2001 k platni Revelation Nausea a aj o celé štvrťstoročie neskôr ma bavia. Stále to tam je. Rezanica jak hovado.





