Kapela, která se v Kansas City původně dala dohromady na jednu show, se stala jedním z nejrychleji rostoucích klubových souborů v rámci extrémního hardcoru. A ačkoliv aktuální deska vyšla před pár měsíci, tak mě nepřestává provázet a bavit. V uších zraje jako víno. Už jen první riff k úvodní „The Unbuckling“ je prostě neskutečně návyková věc. Při každém poslechu se těším na chvíli, kdy mě po prvních šestnácti sekundách a čtyřech opakovačkách zaleze kytarový motiv pod kůži a ve chvíli, kdy se přidá basa a bicí, všechno exploduje. Připomíná mi mé oblíbené mathcore bandy, ačkoliv riff není nijak nepravidelný. Sílu té skladbě dodává i vokál, který se z intenzivní řvané polohy sem tam láme do vyloženě ubrečené, kterou zpěvák Jerom Johnson dodává kapele výraznou dávku emařiny. Je to toxická směs frustrace, smutku a rozhořčené energie, která prostě musí ihned ven. Papiňák před výbuchem.

V MISSOURI EXECUTIVE ORDER 44 se spojily mé nejoblíbenější žánry. V kapele je znát láska k těm nejextrémnějším stylům. Některé fragmenty jsou z kategorie toho nejpřísnějšího grindcore, ale přesto si kapela uchovává čitelnost, určitou hitovost a hlavně obrovskou dávku emocí. Tvoří tak žánrový koktejl, ve kterém jsou jasné kontury starého screama, powerviolence, grindcore i mathmetalu.

Veškeré ingredience jsou navíc namíchány v poměru, který vás nepřestávají bavit. I jeden motiv dokáže kapela neustále variovat, takže hned několik skladeb je založeno v podstatě na jednom nebo dvou nápadech, které jsou neustále zkoumány z různých stran zvukově i aranžérsky. Vzniká tak lehce hypnotický koktejl, který neustále graduje. Postrockové postupy v grindcorové dimenzi. Ani se nedivím, že mezi těmi, kdo MISSOURI EXECUTIVE ORDER 44 inspirují, jsou třeba psychedeličtí hammondoví extrémisté AN ALBATROS. Ne že byste na tomto albu slyšeli hammondky, ale přístup k tomu, jak se tu provazují ty nejextrémnější násilné hudební styly se řvanou emařinou, je podobný.

S posledními dvěma skladbami se celá kolekce zpomaluje, stává se noisovější a rozpitější. Ať už jde o kytarovou plochu v „Salt Sermon“ nebo o „They Built a Bass Pro Shop in our Zion“, která se po epileptickém začátku stáčí do masivního nepravidelného válcování. MISSOURI EXECUTIVE ORDER 44 natočili desku, ke které se letos vracím nejčastěji. Důvodem je nejen to, že trefili stylový koktejl, který je hrozně blízko dokonalosti v rámci mých oblíbených žánrů, ale svoji hudbu dokázali naplnit sdělením a silně elektrizujícími emocemi a to se letos povedlo jen opravdu malému množství desek.