NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhý a závěrečný díl minisérie, v níž si připomínáme ty zajímavé kousky ze slovenské scény roku 2023. Žánrový rozptyl velmi široký. Od alternativního progresivního rocku, který funguje bez elektrické kytary, přes mladé djentové Čechoslováky až k nitranskému death metalu. Zakončujeme žilinským oi-punkem a velmi mladou dravou thrashovou úderkou z Vranova nad Topľou.
Prog rock v trochu netradičním rozpoložení nástrojů. Saxofon, synťáky, basa, bicí a zpěv. Projekt baskytaristy a zpěváka Romana Jakobeje se rozrostl o další 3 nástroje a vytvořil prostor pro celkem netradiční uskupení, které čerpá z art rocku a sedmdesátek. Kompozice jsou instrumentálně hravé, dostatečně barevné a žánrově neukotvené. Místy koketují se současnou progresivní hudbou, jindy vzpomínají na zlatou éru jazzrocku nebo mají až popové tendence. Tam trochu naráží na to, že melodie nejsou dostatečně nosné, aby vám zahrály na první signální.
Celkem častý příběh zajímavých mladých hudebníků ze Slovenska. Šikovný slovenský kytarista Jakub Tirco přesídlil do Prahy, obklopil se podobně naladěnými mladými hudebníky, kteří, ovlivnění hlavně tvorbou britských prog-djentových mágů TESSERACT, začali tvořit hudbu, která se snaží jít v jejich šlépějích. IONS je kapelou, která je o level výše než Jakubovy sólovky a je velmi znát, že postupem času nejde jen o poctu jejich oblíbeným tvůrcům, ale daří se nacházet i vlastní hudební tvář. V rámci kapel, které se pohybují na hraně djentu a progresivního metalu, jde o epické dílo, které má krom kvalitního instrumentálního základu obrovskou oporu i v osobě zpěváka Tomáše.
Velmi solidní porce death metalu z Nitry, která kombinuje prvky melodické a brutální větve žánru. Na to, že jde o nahrávku vytvářenou v domácím studiu, má „The Sunless Empire“ celkem solidní zvuk, který se snaží reflektovat modernistické pojetí death metalu koketující leckdy až s deathcorovou valivostí. Jediné, co tu moc nefunguje, jsou vycpávky, ve kterých kapela výrazně ubere z plynu, a pasáže, nad kterými se vznáší poněkud papundeklové klávesové plochy.
Poctivá porce kolovrátkovitého oi-punku říznutého skinheadským aroma i hodně hrubým streetpunkem. REMDIK je svým způsobem velmi příjemně přímočarou hudbou, která má potřebnou dravost a lauf. Akordově hrané kytary, jednoduché srozumitelné texty, ve kterých nejsou žádné schovávačky. Někdo by řekl, že je to punková lopata a měl by vlastně pravdu. Nicméně takhle zdravě nasraná deska na Slovensku už opravdu dlouho nevyšla.
Vzpomínám, že když jsem slyšel začátek, hned se mi vybavil kult zvaný METALLICA. Jakmile ale utichne úvod první skladby, naskočí kluci na další klasiky. Těmi jsou hlavně ANTHRAX a SLAYER. Tady nejde o další kapelu živící se na současné vlně retrothrashe, tohle je skutečný návrat ke kořenům stylu v pozdních osmdesátkách. V době nahrávání teenage trojice z Vranova Nad Topľou prostě vzývá velkou thrashovou čtyřku a je to slyšet. Zvuk, efekty i nasekanost vokálu. Naděje slovenské thrash metalové scény!
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.