SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tohle ještě pořád bavilo. Nu metalový vliv, proč ne.
Tohle album je už teď tak trochu kultovní. Ortodoxní metalcoristi Parkway prokleli, ale podle mě se teda modním trendům Parkway drive přizpůsobili naprosto neodolatelně. Pro mě jejich nejlepší deska. Parádní hitovej metalcore, kterýmu není co vytknout. Baví mě to a moc.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Atlas zůstal nepřekonán. Je to tak, i když i tady se najdou silnější skladby, který si dovedu představit naživo hodně přesvědčivě. Nicméně je to opravdu mix žánrů - rapuje se, zpívá se, řve se, jednou pomalu, těžkotonážně, pak zase nářezově rychle, je tam cítit i inspirace Rammsteinama (teď myslím hudebně, nikoliv pódiovou show). A samozřejmě je třeba uznat Winstonův vokál, ten to dává parádně, o tom žádná. Ale dohromady je to takový moc od každýho něco..
hudobne mile, priam dadaisticke dielko
Práveže Writings on the wall a A Deathless Song sú jedny z najlepších vecí na albume. Winston na svojom vokále zamakal a je to počuť.
Tak tak, Parkway Drive jsou pro mě hit or miss, po skvělém Atlas, přijde taková bezpohlavní slátanina :(
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





