THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Toto tak mozno do podmazu pre navstevnikov baru, ked uz maju nejak 1.5 promile. Naj. skladba: Lionheart
jsem agro a nestydim se za to!
S kapelou Battle Beast som sa zoznámil na turné so Sabaton. Mladí Fíni tam doslova explodovali a len obmedzený hrací čas spôsobil, že hlavné hviezdy Sabaton nezmietli s pódia. Fantastickú energiu kapely prináša aj ich posledný album Unholy Savior. Jedna pecka strieda druhú. Či už sa jedná o úchvatnú vypalovačku Far Far Away, odlahčenú hitovku Touch in the Night, doslova šialenú a energiou nabitú Madness, či emotívnu baladu Angel Cry. Všetky piesne majú úžasný feeling a famózna speváčka im dáva potrebnú razanciu, čiže aj balady vyznejú velmi energicky. Stačí sa započúvať do skvostnej Sea Of Dreams ako nádherne graduje. Speváčka Noora zvláda aj jemné polohy svého hlasu, v tých drsných trhá repráky. Farbou hlasu pripomína Doro, nasadením Bernieho Weissa. V rytmickej bonusovke Push it to the Limit ako aj hymnickej titulke predvádza poctivú heavy metalovú školu. V súčasnosti už vyhodený skladatel obdaril každú skladbu parádnym sólom a celý album osobitou atmosférou. Pre mňa objav roku 2015. Úchvatné heavy / power metalové album!
...dobry metal!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
x-krat prevarene, ale i tak zabavne
-bez slovního hodnocení-
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.