TEETH - The Will of Hate
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Hodně dobrý. A taky slibný.
Novinková nálož od fínskych melodikov je určite výživnejšia, ako posledné dva radové albumy bez Tolkkiho dohromady. Každopádne pri priamom porovnaní s klasikami rokov 90-tych, je to predsa len o dosť slabšia káva.
velmi fajn
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mě to zas až taková bomba nepřijde.Byl jsem celkem zklamanej.
Ja fakt neviem ci som hluchy ale mne ten album cely pride ako taky Bečkovi oproti predchodcom...celkovo taka druha liga. Vobec niesom spokojny skor naopak som cakal ovela viac.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Pro mě parádní deska. Každá skladba mě baví. Vyzdvihl bych basáka Lauri Porru, který sice stejně jako na Elysium přispěl jen jednou skladbou...ale ten chlap má talent. Hlavně jeho texty se mi líbí svou nápaditostí.
-bez slovního hodnocení-
Fíha, takúto pecku som od Stratovarius fakt nečakal. Melodické, trocha progresu a vynikajúci zvuk.
-bez slovního hodnocení-
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.