THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tady recenzent bitvu s hlasem božím prohrává :-) Pro mě je taky Dark Saga špička v diskografii Iced Earth. Možná trochu měkčeji nazvučeno, ale skladby silné, atmosféra nádherná. Něco pro mé ušiska. Vracím se k němu často i po mnoha mnoha letech.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Esence Iced earth, tohle a následující album jsou pro mne IE ve vrcholné formě. Snad by pomohlo tochu víc ostrosti, ale to bych byl asi hnidopich
Žial, kvalít Burnt Offerings to už nedosahuje. Schaffer začína zjednodušovať. Na druhej strane, recenzent musel byť riadne dofetovaný keď tomu dal iba 6 bodov.
Určitě méně nápadité album než předchozí, přesto to podle mě není žádný extra propadák. Je to holt album na více než jeden soustředěný poslech, a taková alba bývají většinou nejzajímavější. A navíc je tady I Died For You, asi nejlepší pomalá skladba IE.
Výborný album, pekne ostrý s dostatočne temnou atmosférou. No paradoxne mu kraľujú baladické skvosty I Died For You a Question Of Heaven.
Mne sa toto album prave naopak nesmierne paci, pamatam sa na original kazetu ktoru si kamos kupil a tocili sme to dookola. Uvod albumu sa mi naopak paci pomalicky sa to rozbieha a potom zase naopak zase spomaluje zaverecna skladba kde Barlow predvadza co sa v nom skryva a este doprovod zenskeho hlasu no proste neostava mi nic ine len si to pustit znova a znova
IE ešte stále na vrchole.
-bez slovního hodnocení-
Reviduji hodnocení. Albu ubližuje hlavně příšerná dramaturgie, dát na úvod nevýraznou střednětempou skladbu a následně baladu je obrovský přešlap. Co se jednotlivých skladeb týče, moc se mi tu líbí ty svižnější kusy /violate, last laugh, vengeance is mine/, časem jsem si oblíbil i titulku a oproti tomu se mi naprosto znechutila I died for you a Hunter /už jsou pro mne jednoduše ohrané/. Závěrečná trojskladba není vyloženě špatná, ale určitě je to nejhorší opus, jaký dosud Schaffer napsal. A depths of hell je naprostá vata.
Po BO to mal tento album velmi tazke. Aj ked az priliz za nim zaostava stale sa vsak jedna o velmi kvalitne dielo. Dark Saga, I died for you, Question of heaven ci Suffering.....ale aj tak musim podotknut ze vcase vydania to bolo pre mna po pecke Burnt Offerings obrovske sklamanie. Odstupom casu to vsak celkom beriem.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
IE zjednoduši, ale atmosfera a hitovost,melodickost resp tvrdost ostala. Barlow je neskutočny.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.