PEACE TEST - Repercussion
Necelých třináct minut hardcoreového vyhlazování říznutého prvky chaosu. Nekompromisní, krátké, intenzivně výbušné i zatěžkané. Základy žánru, youth crew hardcore a powerviolence v jednom mixéru.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Olds cool
Old skull
Old school
-bez slovního hodnocení-
Neskonale prijemna a osviezujuca prechadzka mäsokombinatom lemujuca kopy rozstvrtenych prasiat, vykostenej hydiny a naporcovaneho hovädzieho dobytka; Naviac s krystalovocistou akustikou , skutocne ukazkovym jatocnym growlingom a vkusnym deathmetalovym coverom albumu. Reunion v zavideniahodnej forme. Top 10 v 2011
Nějak se do té desky nemohu dostat a zatím mi prostě nesedla a to i se vší úctou k této bandě a k tomu, jaké perly vrhla kolem roku 90.
Autopsy jsou hodně osobitá kapela... dobrá deska, ale je fakt, že je to zbytečně dlouhé... i když zase hitovky jako Dirty Gore Whore zabíjej... :-)
Mental Funeral ma u me navzdy za 10, toto za hodne slusnych 8. Tomu rikam paradni navrat.
Staré klenoty sú staré klenoty,sú niečím čo nejde prekonať, nikdy nevyblednú a vždy budú žiariť na piedestáli ich tvorby,v porovnaní s nimi nový klenot svieti matnejšie,o tom žiadna.Ale zase označiť túto nahrávku ako nepodarené retro,alebo dať jej chabých šesť,to kurva nemôžete myslieť vážne.Skvelý album!!!
Občas pobaví
vcelku zmysluplny a zivotaschopny old school, ale na prasky z toho zrovna nie som... 1000x lepsie ako posledne nahravky od Obituary v kazdom pripade... :-)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Do jisté míry lze souhlasit s Doomem, oproti prvním 2-3 deskám neškodné tatíkovské retro, nicméně poslouchá se to skvěle. V podstatě dokonalé a - odhlédnu-li od jejich vlastních alb - neskonale původní:). Výborné kytary a Chrisův vokál. Vzhledem k mé únavě z bubeníků typu Inferna či Yeunga potěší i jeho hra.
-bez slovního hodnocení-
Necelých třináct minut hardcoreového vyhlazování říznutého prvky chaosu. Nekompromisní, krátké, intenzivně výbušné i zatěžkané. Základy žánru, youth crew hardcore a powerviolence v jednom mixéru.
Zajímavý postpunk z Austrálie. Deska kličkuje někde mezi pocitem svobody a bezmoci. Dravost punku se tu střídá s výraznější melodikou a emotivním projevem oscilujícím mezi zranitelností, vztekem a euforií.
Novinka od texaských maskovaných výtržníků je přesně tím typem desky, který vás nechce bavit, ale brutálně převálcovat. Naprosto hrubá a zemitá směs noise rocku a neandrtálského hardcore punku srší frustrací na všechny strany.
Orchestrálně pojatý power metal příliš nevyhledávám, ale pokud jde o takovouto kombinaci citlivě stavěné melodiky, progresivních prvků a silného vokálu, pak nezbývá než ocenit slušně odvedenou práci.
Aktivistický deathcore stále drží vlajku boje za práva zvířat hrdě vztyčenou. Naštěstí má i reprezentativní hudební doprovod, takže soundtrack k terorismu masokombinátů a jatek jako když najdete. Dlouhodobá jistota žánru.
Japonští náladotvůrci v sobě dokážou skloubit shoegaze, indie kytarovku a post-punk s překvapivě rockovým důrazem, a současně zasněným lehkým ženským vokálem. Výsledkem je velmi osobitá a fungující fúze éterické atmosféry a přímočaré energie.
Zajímavě žánrově neukotvená originální deska. Dánská parta kolem excentrické zpěvule Shaam Larein mísí black metal s goticko-okultním rockem, punkovou energií i epickým heavy metalem. Výbušná, roztěkaná a zároveň překvapivě soudržná a atmosférická směs.





