SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Svojou hudbou už asi ťažko niekoho prekvapia, ale kvalita tam stále ešte je. Vyrovnané album, bez nejakých výrazne nedpriemerných, ale rovnako tiež i bez hluchých miest.
Aj mne sa to paci viac a viac
..aj keď Lilith Immaculate je jedna z najlepších songov od COF ever
Pokračování správné cesty nastavené minulým albem. Souhlasím s Ivoš155, že album je trochu tříštivé, ale jinak rozhodně lepší než cokoliv z let 2003-2006. No a Marthus je božský. Teď ještě jaké bude to orchestrální album, co připravují na příští rok.
-bez slovního hodnocení-
Dooooooooooooooooost nůůůůůůůůůůůďoooooo! Emperor věděli, že v nejlepším se má přestat. Ale, když ty kačáky tak šmakujou...
Druha tretina albumu je vysoko nad pomery dnesnych CoF (najma Lilith Immaculate), inak pohodovy kinder-black s famoznym bubenikom, ktoreho najvacsi neduh su klavesove "symfo" zvuky a stopaz. A na Daniho hlase sa da podla mna este stale dobre zabavit, viac ako na smrtonosne "serious" norskych skreklunoch.
Nejnovější album anglických strašáků opět přichází se zajímavým konceptem, který si budu muset jednou pořádně prostudovat. Moc se mi líbí obal alba! CoF opět přináší pořádnou porci hudby za zvuků vycházejících z Dannyho hrdla, jehož rejstřík skřeků, chroptění a dávení (a kdoví čeho ještě) je už značně omezen. Album začíná parádně, ale už přibližně u třetího songu mám pocit, že kapela až moc využívá kvalit Martina Škaroupky, protože je to pořád dvoukopáková orgie, kterou přeruší až pátý The Persecution Song (mimochodem velmi zdařilá věc), po němž se situace začíná vylepšovat (Deceiving Eyes, Lilith Immaculate či The Spawn Of Love And War). Je tu i jeden hudební hříšek - Forgive Me Father 'I Have Sinned) - zde je jasné, kdo to autorům koukal přes rameno (napovím - má klobouk a mikrofon z lidských kostí). Ve výsledku mě deska tolik nechytla, jako jeho koncepční předchůdce. Jednotlivé songy nejsou vzájemně ani tak odlišné jako na písničkovém Thornography, což je možná dáno konceptem.
Neúnosná stopáž, stále se zhoršující zpěvák (za chvíli to nebude ani k smíchu) a nezajímavé skladby (no, asi 2 celkem ujdou).
Celkem to ujde. Akorát mi opět vadí ta dlouhá stopáž.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
najlepsi CoF od cias Damnation and a Day... super atmosfera, super songy... kto chce picovat, nech si picuje; kto si to chce vychutnat, nech sa paci... :)
-bez slovního hodnocení-
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





